David Rosenberg, hlavní ekonom Gluskin Sheff & Associates, již delší dobu tvrdí, že oživení americké ekonomiky bude slabé. V pátečním rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že současné zpomalení je částečně dáno přechodnými faktory, zejména problémy s dodávkami z Japonska a cenami paliv. V cestě rychlejšímu oživení ale stojí i dlouhodobější překážky, mezi které řadí hlavně oddlužování domácností, které se stále nachází v „rané fázi“, a omezení výdajů vládního sektoru na místní i federální úrovni. K tomu se přidává slabý trh s bydlením, kde se podle ekonoma stále nedá čekat růst cen, což bude mít negativní efekt na bohatství domácností.
Ekonomika USA nemůže podle Rosenberga dlouhodobě růst tempem, které je hluboko pod potenciálem. Pokud bude produkční mezera delší dobu široká, jako právě nyní, nakonec dojde k tomu, že „se pohne opačným směrem“. Správné přitom není porovnávat současnou situaci s obdobím nejhlubší krize, ale s tím, co je běžné v této fázi cyklu. A běžné je to, že „produkční mezera je ve druhém roce oživení uzavřena, nedosahuje 5 % jako nyní a že dochází k vyšší tvorbě pracovních míst“.
„Podívejte se na to, co se děje s evropskými bankami. Problém Řecka se možná na tři měsíce odložil, pokud ale nepřijde na řadu Portugalsko, Španělsko či Irsko, dostane se pod tlak Itálie. Ani problémy v Evropě nejsou přechodné, uvedl ekonom.
Anthony Crescenzi z vedení společnosti Pacific Investment Management Co. poukázal na to, že poslední data z trhu práce ukazují na „velké strukturální problémy americké ekonomiky“. Od počátku krize je situace nejtěžší ve finančním sektoru, stavebnictví a komerčních realitách a je těžké jejich ztráty pracovních míst nahradit. Vhodná k tomu není ani monetární politika. Americké ekonomice chybí vyšší růst příjmů, který by jí umožnil dosažení „únikové rychlosti“.
„Nemohu najít nic pozitivního… můj pohled je ještě negativnější než obvykle,“ komentoval poslední data z americké ekonomiky David Blanchflower, profesor ekonomie na Dartmouth College. Poukázal na fakt, že zhoršení situace na trhu práce přichází ještě předtím, než dojde k utahování fiskální politiky. K tomu by přitom v krátkém období docházet nemělo, nastat by naopak měla další stimulace, například ve formě výdajů na infrastrukturu. Poslední data také zvyšují pravděpodobnost dalšího QE, v USA by se mohlo nastartovat v listopadu, odhaduje ekonom. QE3 by se muselo zhruba podobat „tomu, co jsme již viděli dříve“, to znamená nákupu aktiv na volném trhu.
Pozitivní nebyly ani komentáře dalších ekonomů a analytiků. Podle se zvýšilo riziko snížení odhadů růstu ekonomiky ve druhém pololetí. Analytici se domnívají, že nyní stačí pár dalších špatných zpráv a podnikatelský sentiment se přesune do negativní oblasti. Stále ale věří, že ve třetím čtvrtletí se data zlepší. Nigel Gault z IHS Global Insight se domnívá, že špatné počasí a přerušení dodávek z Japonska jako vysvětlení zhoršení na trhu práce sloužit nemohou, pravděpodobnější je růst cen komodit v první polovině roku. Steven Ricchiuto z Mizuho Securities zastává takový názor, že firmy se teď budou namísto rozšiřování svých kapacit zaměřovat na snižování nákladů. Jejich vedení totiž nemá důvěru v udržitelnost oživení americké ekonomiky.
(Zdroj: Bloomberg)