Řecko směřuje k řízenému bankrotu. Podle nizozemského ministra financí Jana Keese de Jagera to je po pondělním jednání eurozóny legitimní možnost, navzdory odporu Evropské centrální banky (ECB). Šéf nizozemské pokladny to řekl novinářům před začátkem dnešního zasedání ministrů financí všech 27 členských států EU.
"Dostali jsme se ze začarovaného kruhu. Velmi složitého začarovaného kruhu, který tvořila protichůdná vyjádření. Na jedné straně o zapojení soukromého sektoru (do nového záchranného programu pro Řecko) a na druhé o nutnosti vyhnout se řízenému bankrotu," řekl de Jager novinářům.
Ministři financí eurozóny v noci na dnešek přijali prohlášení, které opakovalo obecné fráze o nutnosti zachovat stabilitu zemí platících evropskou jednotnou měnou za každou cenu. Šéfové státních pokladen sice připustili možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů či zpětného odkupu dluhopisů prostřednictvím záchranného fondu eurozóny, ECB nicméně v prohlášení zdůraznila, že trvá na nutnosti odvrátit jakoukoliv možnost bankrotu.
"ECB evidentně v prohlášení hájí svoje pozice, ale 17 ministrů financí eurozóny to nevyloučilo (řízený bankrot), a tak máme více možností řešení," doplnil nizozemský ministr financí.
Neschopnost eurozóny shodnout se na detailech nového záchranného programu pro Řecko značně zneklidnila finanční trhy. Výnosy španělských a italských dluhopisů rychle vystoupaly na historické rekordy. V případě desetiletých dluhopisů Španělska vůbec poprvé za existenci eura překonaly hranici deseti procent.
"Při absenci jakékoliv politické odpovědi (na krizi) může finanční systém eurozóny explodovat během několika dní," komentuje dnešní situaci na trhu analytický server Eurointelligence.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si tehdy od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Tato částka ale nestačí potřeby země při financování státního dluhu pokrýt. Navíc je oproti původním očekáváním vyloučené, že by se Řecko v nejbližších letech vrátilo na finanční trhy. Po Řecku si mezinárodní finanční pomoc vyžádalo ještě Irsko a Portugalsko.
Ministři financí eurozóny nicméně odmítají připustit, že by se krize šířila i do dalších zemí. "Nemá smysl spekulovat o jedné nebo druhé zemi. Nyní se zabýváme Řeckem, zabýváme se Irskem a Portugalskem. Opatření, která přijímáme, zajistí stabilitu eurozóny," uvedl lucemburský ministr financí Luc Frieden.
Podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové se nicméně debaty nadále točí kolem zapojení soukromého sektoru, tak jako v posledních několika týdnech. "Pokračujeme v diskusích o Řecku, o dlouhodobé udržitelnosti dluhů. Evropská centrální banka je stále velmi kritická. To je také důvod, proč o tom musíme mluvit," dodala.