Místo prohlubování integrace se Evropa myšlenkově rozděluje a lpí na zaběhnutých pravidlech. Řecko mezitím směřuje k defaultu s nevyčíslitelnými následky a evropské autority se uchylují ke stále zoufalejším krokům, jimiž si pouze kupují čas, domnívá se jeden z nejuznávanějších finančníků George Soros. Ačkoli pád řecké ekonomiky je v určité formě nevyhnutelný, hrozící nákaze do dalších fiskálně slabých zemí lze do velké míry předejít. Soros hovoří o „plánu B“ spočívajícím v posílení a integraci eurozóny, možná větším užitím společného evropského dluhopisu (tzv. Eurobondy) a navrhuje systém pojištění evropských vkladů. „Platební neschopnost Řecka je možná nevyhnutelná, nemusí to ale být chaotický proces,“ říká finančník.
Pro takový „plán B“ je však zapotřebí silné politické podpory, která v EU chybí. Evropské elity by si měly uvědomit principy, které stály za vytvořením Evropské unie, píše Soros v polemice pro Financial Times. Řešení evropského problému je přitom třeba postavit do protikladu současným národním zájmům, kdy si každá země hledí toho, ze systému co nejvíce vytěžit pro sebe. Cestou je hlubší integrace podmíněná veřejnou debatou a koncem hájení statusu quo, domnívá se legendární investor, který se stal miláčkem finančních médií poté, co v 90. letech vydělal miliardu dolarů spekulacemi proti britské libře.
Soros již dříve hovořil o zřejmé nevyhnutelnosti odchodu některé ze zemí z Evropské měnové unie, konkrétně však nejmenoval. „Jsme na pokraji hospodářského kolapsu, který začíná v Řecku, ale mohl by se snadno rozšířit. Finanční systém zůstává mimořádně zranitelný,“ řekl na konci června, kdy navštívil Českou republiku. Pozornost směřuje nyní na Řecko, které se podle něj blíží situaci platební neschopnosti, nebo přinejmenším devalvaci. Nevysvětluje však, co má termínem devalvace na mysli, zda počítá s vystoupením Řecka z eurozóny.
Za počátek všech potíží považuje Soros samotný vznik měnové unie, přičemž současný problém považuje za jednoznačně politický. "Euro bylo neúplnou měnou: mělo centrální banku, ale žádné ministerstvo financí. Architekti eura si byli tohoto nedostatku plně vědomi, ale věřili, že pokud to bude nutné, najde se politická vůle a přijme se další krok. To se ale nestalo, protože euro mělo další vady, jichž si architekti vědomi nebyli," píše. Právě konvergence úrokových sazeb byla klíčem k ekonomické divergenci, jelikož nižší sazby podnítily ve slabších ekonomikách vznik realitních bublin, zatímco silné země, jako je Německo, si utahovaly opasky. Podílel se také finanční sektor rozvojem pochybných finančních instrumentů a neadekvátním hodnocením rizika.
Německo využilo sjednocování Evropy k vlastnímu sjednocení, po jehož dokončení vyprchal hlavní impuls k další evropské integraci. Německá kancléřka Angela Merkelová poté pomohla dotvořit formu evropské strategie s mottem „každá země se postará o vlastní instituce“, která je příčinou dnešní evropské krize, míní Soros. Kolaps úvěrového trhu pak rozdělil evropské země na věřitele a dlužníky a Německo, dříve hlavní propagátor integrace, se stal největším oponentem „transferové unie“. Právě Německo podle Sorose ze vzniku dvourychlostní Evropy profituje, jako největší věřitel, nejvíce a diktuje podmínky pomoci, které posunují zadlužené země do insolvence. Jak investor předjímá mimo jiné v rozhovoru pro poslední týdenník Respekt, rozpad EU je dnes bezprostřední hrozbou a pokud Evropa rychle nenajde skutečné řešení jdoucí ke kořenům, není mu úniku. Cesta ven z krize přitom vede přes Německo.
Na neefektivní kroky, jimiž se eurozóna snaží vyhnout rozšíření dluhové krize, varoval Soros již v loňském roce. Místo pumpování peněz EU a MMF do jednotlivých členských zemí tehdy navrhoval přímé linky pro navýšení kapitálu problémových bank. Kapitálové injekce by přitom bylo podle prosincového Sorosova komentáře pro FT nejlepší provádět v celoevropském měřítku najednou, čímž by vznikla společná evropská regulace bank, která by do suverenity států zasahovala méně než kontrola fiskální politiky, oproti regulaci na národní úrovni by navíc méně hrozila politickým zneužitím (více v článku ZDE).
George Soros, původem Maďar, je známý investor a mecenáš. Pod falešnou identitou přežil druhou světovou válku, po níž začal studovat na britské London School of Economics (zde ho výrazně ovlivnil učitel a autor teorie otevřené společnosti Karl Popper. Zkušenosti z finančního světa mu dovolily založit na začátku 70. let vlastní investiční fond Quantum společně s dalším legendárním investorem Jimem Rogersem. Jako kontroverzní investor se zapsal do dějin, když v roce 1992 během jediného dne vydělal více než miliardu dolarů na spekulacích s britskou librou. Soros je mimo jiné známý svou rozsáhlou činností v oblasti filantropie, na řešení nejrůznějších společenských problémů již věnoval miliardy dolarů.
(Zdroj: FT, čtk)