Aktualizováno Průmyslová výroba v eurozóně v květnu meziměsíčně narostla o 0,1 procenta, zatímco v celé Evropské unii růst činil 0,4 procenta. V dubnu meziměsíční navýšení u unijních zemí platících eurem bylo ve výši 0,2 procenta a v celé "sedmadvacítce" 0,1 procenta. Novináře o tom dnes informoval Eurostat.
V meziročním srovnání s květnem 2010 průmysl v eurozóně i v EU narostl shodně o čtyři procenta.
Meziměsíčně v květnu nejvyšší nárůst hlásí statistici u Litvy (pět procent), Slovinska (+ 4,1 procenta), Portugalska (2,8 procenta) a České republiky s Dánskem (shodně 2,7 procenta). Největší pokles naopak zaregistrovali u Estonska (- 2,5 procenta).
Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali, že meziměsíční nárůst v eurozóně dosáhne 0,5 procenta a meziročně 4,8 procenta.
V květnu sice byla vyšší produkce energií (+0,9 procenta) a kapitálového zboží (+ 0,6 procenta), avšak tuto skutečnost převážily poklesy u trvanlivého i netrvanlivého spotřebního zboží (- 0,5, respektive 0,4 procenta).
Ulrike Rondorfová z Commerzbank zdůraznila, že data jasně ukazují na obrovské rozdíly mezi jednotlivými státy eurozóny. Zatímco třeba Německo či Francie dosáhly dobrého růstu (+ 2,7, respektive dvě procenta), některé okrajové státy eurozóny jsou na tom o poznání hůře. "To sledujeme již nějakou dobu a očekáváme, že tomu bude tak i nadále, neboť probléme na periferii jsou obrovské," řekla.
Philippe Ledent z ING Reuters řekl, že ačkoli jsou čísla pod očekáváním, o zas tak velké překvapení nejde, neboť které ukazatele se zhoršily. Je podle něj možné, že tento trend bude pokračovat u dat za červen a část léta. Pokud ale pokles nebude nějak dramatický, není to podle něj nijak zásadní problém.
Meziměsíčně v květnu nejvyšší nárůst hlásí statistici u Litvy (pět procent), Slovinska (+ 4,1 procenta), Portugalska (2,8 procenta) a České republiky s Dánskem (shodně 2,7 procenta). Největší pokles naopak zaregistrovali u Estonska (- 2,5 procenta).
I v meziročním srovnání si Česká republika stála v květnu v porovnání s ostatními dobře. Průmysl v ní narostl během roku o 12,6 procenta, což je druhé nejvyšší číslo po Estonsku (26,1 procenta). Největší pokles připadá krizí stiženému Řecku (- 10 procent).