Komentátoři, kteří vyčítali Německu příliš laxní přístup při řešení šíření dluhové nákazy eurozónou, budou mít další argument. Další kolo evropského hledání cesty z dluhové krize eurozóny se totiž kvůli největší zemi Evropské unie navzdory očekávání v pátek nejspíš konat nebude. Francie a některé další členské státy o něj sice stojí, ale Německo prý nevidí důvod k jeho konání. Podle informací ČTK by navíc šlo jen o vrcholnou schůzku zemí platících evropskou jednotnou měnou, Česko by se jej tak neúčastnilo. Budoucí šéf Evropské centrální banky Mario Draghi přitom do vrcholných politických kruhů vyslal žádost volající po rychlém jednání.
Unijní prezident Herman Van Rompuy, který by mohl schůzku prezidentů a premiérů členských států svolat, konání summitu sice nevyloučil, ale němečtí diplomaté nejsou touto myšlenkou příliš nadšeni. Německá kancléřka Angela Merkelová již údajně vzkázala, že pro konání vrcholné schůzky nevidí důvod a německé ministerstvo financí opakovaně trvá na tom, že konečné rozhodnutí o novém záchranném programu pro Řecko může počkat až do září.
"Dnes nebylo nic definitivně stanoveno. Existuje ovšem touha všech partnerů v eurozóně přijít s efektivním řešením krize co nejrychleji," řekla novinářům nejasně mluvčí francouzské vlády Valerie Pecressová.
Ital Mario Draghi, který nahradí na podzim na postu šéfa Evropské centrální banky Francouze Jeana-Clauda Tricheta, také volá po rychlém zásahu. Evropská dluhová krize podle něho vstoupila do nové fáze a politici musejí přijít s jasnou odpovědí.
„Ti, kteří se snaží vypořádat s dluhovou krizí, musejí nyní přijít a jednoznačně definovat politické cíle, rozsah opatření a objem prostředků, které jsou k dispozici,“ uvedl Draghi při dnešním projevu v Římě a dodal, že „je to nutný krok k tomu, aby byla zajištěna stabilita eurozóny i společné měny.“
Evropské vlády podle budoucího šéfa ECB také již nemají spoléhat na to, že si budou v budoucnu na peněžních trzích půjčovat stejně levně jako Německo, jenom proto, že patří do stejného bloku. „Solventnost vlád již není žádnou získanou charakteristikou, ale jde o výsledek vysokého a udržitelného ekonomického růstu, který je možný pouze tehdy, když jsou v pořádku rozpočty,“ uvedl Draghi s tím, že současné úvěrové náklady již tuto novou realitu odrážejí.
Výnosy irských státních dluhopisů dnes vystoupily na svá rekordní maxima (u 10 letého +0,61 p.b. na 14,29 %) a s nimi se zvýšily i výnosy řeckých obligací (+0,12 p.b. na 17,17 %). Investoři tak reagovali snížení ratingu o jeden stupeň do vysoce rizikového pásma „junk“. Dál se naopak snížily tlaky trhu na italské a španělské dluhopisy. Trh tím reagoval na zprávy, že Evropská centrální banka (ECB) chystá nákupy těchto obligací.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, CNBC)