Finanční trhy pravděpodobně rozhodly vykládat si slova Bena Bernankeho jako známku jeho holubičího pohledu, pečlivá analýza Bernankeho projevu ale tento názor neospravedlňuje. Bernanke sice nastínil možné způsoby dalšího uvolnění politiky v případě, že se ekonomická slabost ukáže být dlouhodobější. Stejnou pozornost ale věnovat možnosti takového vývoje, kterému by odpovídala „méně akomodační“ politika. Jádrem jeho sdělení bylo to, že ekonomika je možná slabší, než bychom si přáli, inflace ale leží příliš vysoko na to, aby Fed na tuto slabost mohl reagovat. Klíčový rozdíl oproti minulému roku tedy představuje fakt, že nyní nehrozí deflace a tudíž není důvod pro zvažování dalšího nekonvenčního uvolňování politiky.
Zatímco v krátkém období hraje při rozhodování Fedu hlavní roli inflace, v delším období to mohou být úvahy o nezaměstnanosti. Doposud byl Bernankeho intelektuální rámec v této oblasti konzistentní. Příčinu vysoké nezaměstnanosti podle jeho názoru představuje nedostatečná poptávka. Navíc se vždy domníval, že monetární politika je dostatečně efektivní na řešení problému s nezaměstnaností a to i přes omezení, které pro další snižování sazeb vyplývá z jejich nulové hranice.
Přesto je patrné, že se začínají objevovat pochybnosti. Ve svém posledním veřejném projevu Bernanke popsal situaci na trhu práce jako „krizi“, zároveň ale uvedl, že dlouhodobá nezaměstnanost vede ke zhoršení pracovních dovedností a snižuje produkční potenciál ekonomiky. To znamená, že začíná pochybovat o tom, zda růst nezaměstnanosti není zčásti způsoben strukturálními vlivy. Monetární politika by pak byla neúčinná. Zdá se, že o možné alternativě, tedy o pokusu zabránit samotnému růstu dlouhodobé nezaměstnanosti, neuvažuje. Výzkum Fedu přitom poukazuje na to, že význam strukturálních vlivů není pro současnou vysokou nezaměstnanost rozhodující. Bernanke tak zřejmě ztratil část své počáteční důvěry ve zdůvodnění i proveditelnost a efektivitu QE.
Fed je vnitřně rozdělen a jeho předseda již nebude na zasedání FOMC prosazovat své dřívější názory. Možná jen získává čas, situace by se ale musela výrazně zhoršit, aby přikročil k další stimulaci.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)