Na trzích nyní panuje velká nejistota zejména kvůli situaci v USA a v Evropě, investoři se proti ní snaží zajistit a čekají, jak se situace vyvine. Vysoká averze k riziku tlačí ceny zlata vzhůru, z fundamentálního pohledu ale není dobrá doba na jeho nákup. Pro CNBC to uvedl Manpreet Gill, stratég z Wealth. Na to, aby cena zlata ještě delší dobu rostla, by podle něho musela přijít „ještě větší krize, než je dnes“. Rovněž se domnívá, že politici v USA „nakonec nějaké dohody dosáhnou“, investoři by proto měli držet spíše pozice v akciích než v aktivech typu „bezpečného útočiště“. ´
Historie ukazuje, že na zlatu může přijít významná korekce a podle stratéga máme v současnosti lepší způsoby, jak se zajistit proti riziku, než je nákup zlata. Nicméně připouští, že jeho cena by se krátkodobě mohla ještě vyšplhat nad současné úrovně. Významnou změnu, kterou trh se zlatem za posledních deset let prošel, představuje rostoucí poptávka ze strany finančních investorů. Její vliv na ceny se ale již projevil a nyní může stejně tak způsobit jak další růst ceny zlata, tak její pokles v případě změny sentimentu, uzavřel Gill.
Podobný názor na žlutý kov zastává Dominic Schnider, který stojí v čele výzkumu komoditních trhů v Wealth Management. Jeho cena se může v krátkém období vyšplhat na 1.700 dolarů, protože v následujících týdnech k uklidnění situace v Evropě nedojde. Na další růst ceny zlata poukazuje i zvýšená poptávka po zlatých mincích. Schnider investorům doporučuje spíše nákup fyzického zlata.
Mike Harrowell, komoditní senior analytik z BBY, se domnívá, že i dlouhodobý výhled je u zlata pozitivní, krátkodobě pro jeho nákup hovoří například „silná nákupní sezóna v Indii“. V minulosti podle analytika platilo to, že pokud dolar oslaboval, jeho cena rostla, pokud posiloval, cena zlata se stabilizovala. Pro růst ceny zlata na 2.000 – 3.000 dolarů by ale musela přijít velká finanční krize.
(Zdroj: CNBC)