Eurozóna chystá úvěrovou linku ala MMF, polštář bez drakonických úspor (+ vývoj CDS)

Mimořádný summit eurozóny by mohl tento čtvrtek schválit vytvoření flexibilní úvěrové linky eurozóny, která má fungovat analogicky úvěrům, které v minulosti poskytoval Mezinárodní měnový fond. Podle německého listu Financial Times Deutschland s odkazem na zdroje z EK by jako poskytovatel těchto úvěrů měl figurovat současný záchranný fond eurozóny EFSF. Druhou variantou, která je „na stole“, je dle FTD řešení, kdy EFSF bude úvěry pouze garantovat, čímž ale zemím umožní dosahovat nižšího úroku.

V čem je rozdíl úvěrové linky EFSF proti dosavadní finanční pomoci? Účelem peněz má být především prevence dalšího šíření krize. Očekává se, že o tuto formu pomoci by mohli požádat Španělé či Italové a využít ji jednoduše jako kapitálový polštář. Klíčové pro příjemce je, že tyto půjčky s sebou nemají nést požadavky na (často drastické k útlumu ekonomiky vedoucí) úspory. Půjde tedy o odlišný formám proti dosavadním penězům pro Řecko, Irsko či Portugalsko, který byl doprovozen požadavky na zásadní nápravu veřejných financí, rozpočtu a dalších zásahů do ekonomiky. Expert MMF na Evropu Luc Everaert varoval před vážnými dopady na globální ekonomiku, pokud eurozóna nezačne postupovat konkrétní kroky velmi rychle.

Úvěrové linky nejsou novinkou mezi nástroji MMF. Během hospodářské krize, kterou způsobil v září 2008 pád americké investiční banky Lehman Brothers. Úvěrová linka byla poskytnuta sousednímu Polsku, Mexiku či Kolumbii. V těchto případech skutečně zafungovala jako prevence k uklidnění trhů a žádná z uvedených zemí čerpání z ní dosud nevyužila.

V případě, že by došlo na odhlasování úvěrové linky z EFSF, jsme zřejmě zpět u potřeby zásadního navýšení prostředků fondu. Podle úvah by se celkový objem fondu mohl zdvojnásobit na 1,5 bilionu eur ze současných 750 miliard eur. Požadavek v tomto směru vyslovila i ECB. Klíčový bude postoj Německa. To v minulosti vystupovalo proti parametrům úvěrové linky MMF a lze tak předpokládat, že bude mít výhrady ke stejnému řešení v eurozóně.

Německo se především nevzdává zapojení soukromých věřitelů. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) ekonomičtí poradci německé vlády doporučují kabinetu, aby navrhl odepsat až polovinu řeckého dluhu právě kvůli zhoršení dluhové krize v zemích eurozóny. „Pokud by se tento plán realizoval, zadlužení Řecka by tím kleslo ze zhruba 160 asi na 106 procent HDP,“ uvádí FAZ. Podobná úroveň snížení dluhu byla očekávána od restrukturalizace části pohledávek evropských bank a řecké privatizace dohromady. Ekonomická rada německé vlády také doporučuje, aby měly banky možnost vyměnit současné řecké dluhopisy za nové, které by ale vydal opět EFSF.

Vlažná k návrhům je dle FAZ samotná kancléřka Merkelová, proti jsou i koaliční partneři. „Prosadit by se měly klíčové přístupy, záchranný fond EFSF by se neměl stát věřitelem řeckých dluhopisů," uvedl šéf Svobodné demokratické strany (FDP) Philipp Rösler.

Řecký premiér Papandreu se dnes znovu nechal slyšet, že lídři EU musí zítra na summitu dokázat, že jsou schopni vyřešit krizi v eurozóně, jinak může dojít k dalším problémům. Výnos dvouletého řeckého dluhopisu dnes klesá o procento na 38 procent, když dříve překonal 40 %. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se sejdou ještě dnes, tedy před summitem, a pokusí se nalézt "společný postoj k řešení dluhové krize v eurozóně".


Přehled vládních pětiletých CDS kontaktů (bps):