Růst čínské inflace a s ní spojené utahování měnové politiky se chýlí ke konci. Série protiinflačních opatření tamní vlády byla totiž „vysoce účinná“, prohlásil analytik . Uvedené je podle banky důvodem pro zlepšení výhledu akciových trhů.
Kroky čínské vlády namířené na ochlazení realitního trhu a zamezení dalšího růstu již tak vysoké inflace jsou podle Howarda Wanga z „u konce nebo jemu velmi blízko“. Jejich prostřednictvím se totiž skutečně podaří inflační síly potlačit, což je pro analytika, který v Hongkongu spravuje 14 miliard dolarů aktiv, důvodem k nákupu akcií a jak sám říká – portfolio v současnosti posiluje především o „velmi levné“ developery, dále investuje do materiálů a technologií. Wangův fond dosáhl podle Bloombergu v loňském roce 22% návratnosti a předstihl tak 86 procent rivalů.
„Domníváme se, že inflace dosahuje vrcholu, po němž bude následovat uvolnění. Za nezměněných podmínek to znamená zlepšení prostředí pro čínské akcie,“ říká analytik. Obavy ze zpomalujícího růstu čínské ekonomiky a dopadů utahování měnové politiky zatím stály za letošním nevalným výsledkem akcií čínských titulů na burze. Hang Seng China Enterprises Index, mapující akcie na hongkongské burze, od začátku roku ztratil zhruba 3 procenta a zpozdil se tak za globálním indexem rozvojových trhů MSCI Emerging Markets, který za stejné období oslabil o necelá dvě procenta.
Inflace v Číně se v červnu vyhoupla na tříleté maximum (meziroční růst spotřebitelských cen 6,4 % proti květnovému tempu 5,5 procenta), na čemž se podepsalo především rychlé zdražování potravin. Mimo nich však rychle zdražuje i spotřební zboží a nemovitosti. Boj s inflací si letos vytyčila čínská vláda jako prioritu číslo jedna, od loňského října centrální banka pětkrát zvýšila úrokové sazby a devětkrát povinné minimální rezervy komerčních bank. Analytici bank , a Bank of America/Merrill Lynch se shodují, že další zvyšování sazeb již letos nečekají, inflace by měla v červnu překročit 6% hranici, poté ale tempo růstu konečně zvolnit.
Možný exit ze strategie monetárního utahování naznačil tento měsíc guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan, který, ačkoli bez bližšího upřesnění, uvedl, že Čína je připravena po určitou dobu tolerovat vyšší míru inflace a během přechodu od centrálně plánované ekonomiky se hodlá soustředit na podporu hospodářského růstu.
Podle čínské národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) by se inflace měla dostat na maximum až v červenci, kdy se projeví objem zemědělské sklizně a stabilizuje se růst peněžní nabídky. „Vládní politiky jsou reálné a vysoce efektivní. Nicméně jejich efekt není stejný pro všechny společnosti, z hlediska valuací, založených na překonatelných odhadech zisků, jsou zpravidla velmi levné,“ dodává Wang.
Čínská vláda se nicméně před několika dny nechala slyšet, že poté, co přistoupila k regulaci realitního trhu ve velkých městech, jako je Peking a Shanghai, hodlá zkrotit i ceny v menších městech. Ceny nových domů v obou metropolích vzrostly v červnu meziročně o 2,2 procenta. Realitní tituly v rámci Shanghai Composite Index za letošní rok doposud posílily v průměru o 7,5 procenta a utvořily tak vítězný … v rámci všech průmyslových sektorů.
(Zdroj: Bloomberg, China Daily)