Záchranný mechanismus eurozóny Evropský fond finanční stability (EFSF) bude poskytovat úvěry Řecku, Irsku a Portugalsku s nižší úrokovou sazbou. Současně dojde k navýšení doby splatnosti úvěru, vyplývá z návrhu závěru mimořádného summitu eurozóny, který má k dispozici agentura Reuters.
Splatnost úvěrů EFSF bude prodloužena ze 7,5 let na nejméně 15 let, současně klesne i úroková sazba. V případě Řecka a Portugalska na zhruba 3,5 procenta.
"To bude doprovázet mechanismus, který zajistí příslušné stimuly pro realizaci programu, včetně zástavových opatření tam, kde bude třeba," uvádí se v dokumentu v reakci na požadavek Finska, aby byly nové půjčky poskytovány proti zástavě.
Nejmenovaní diplomati dodali, že úvěr od eurozóny a MMF pro Řecko dosáhne 71 miliard eur. Eurozóna současně dala zelenou i „Marshallově plánu“, který by se měl zaměřit na posílení řecké ekonomiky, kterou oslabila drakonická úsporná opatření. Finance na zlepšení konkurenceschopnosti by do země měly plynout ze strukturálních fondů.
V budoucnu by navíc mělo dojít k posílení působnosti záchranného fondu. Ten by měl získat možnost poskytovat preventivní úvěrové linky i pro země, které nedostávají pomoc od Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Euro k amerického dolaru se po prvních zprávách posunulo výrazně nad 1,4300 USD/EUR, když dříve v rámci dne z ranních úrovní u 1,4270 ustupovalo pod 1,4200 USD/EUR. Po půl páté se euru dokonce povedlo otestovat až hladinu 1,44 USD/EUR s denním maximem 1,4401. Pojištění dluhů problémových zemí eurozóny zlevnilo CDS Řecka o 189 bazických bodů (bps) na 2128 bps, Itálie o 26 bps na 262 bps, Španělska o 27 bps na 314 bps a Irska o114 bps na 951 bps.
Intradenní vývoj kurzu USD/EUR (online):
Ze závěrů dále vyplývá, že rozhovory o zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíčku pro Řecko by měly nadále pokračovat a to se všemi dosavadními variantami. Závěry dle zdrojů Reuters zdůrazňují, že finanční sektor projevil ochotu podpořit Řecko na dobrovolném základě pomocí možností, které jsou k dispozici. Těmi jsou jak varianta prodloužení splatnosti, tak i odkup dluhopisů.
Finové v otázce další podpory Řecka trvají na tom, že Řekové musí ručit za jakoukoliv další půjčku od zemí eurozóny svým majetkem. Myšlenku, která se objevila již před několika týdny, dnes v rozhovoru s agenturou Reuters potvrdil finský premiér Jyrki Katainen. Podle něj Finové z této podmínky nesleví. "Dnes musíme získat záruky, že pokud pošleme další peníze do Řecka, což je zcela evidentní, musíme získat nějaké záruky," řekl Katainen. "To je pro nás absolutně nepřekročitelné," dodal. Podle něj je současná krize v eurozóně extrémně vážná a dnešní summit jí může jen velmi těžko vyřešit.
Finská ministryně financí Jutta Urpilainenová již začátkem července upozornila, že Řekové mají majetek v celkové hodnotě zhruba 300 miliard eur, což téměř dosahuje výše celého dluhu. "Mají spoustu nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku," řekla.
Katainen navrhuje, aby organizace, která povede Řeckou privatizaci, dala stranou některá řecká aktiva a držela je do doby, než je prodá jako zástavu. Po prodeji by je pak měla vyměnit za další aktiva. "Pokud bude existovat politická vůle, tak si myslím, že otázku hmotných záruk můžeme vyřešit," dodal finský premiér.
Lídři zemí platících eurem se dnes sešli na mimořádném summitu, na kterém se jedná nejen o druhém záchranném balíčku pro Řecko, ale i o finanční stabilitě eurozóny. Ta v současné době čelí největší krizi od svého založení, o pomoc vedle Řecka požádaly i Irsko a Portugalsko. Dluhové potíže ale ohrožují i další periferní ekonomiky, jmenovitě pak Španělsko a Itálii. I z tohoto důvodu je hlavním cílem uklidnit rozkolísané finanční trhy a přesvědčit investory, že Brusel má vůli a nástroje na potlačení dluhové krize.
(Zdroj: mediafax, čtk, Reuters, Bloomberg)