Aktualizováno Francouzský prezident Nicolas Sarkozy hrál doposud ve snaze o zastavení krize v eurozóně klíčovou roli. Nicméně nejvýznamnější věcí, kterou možná může pro podporu eura udělat, je řešit rostoucí problémy své domácí ekonomiky. Ta je druhou největší v Evropě a přispívá na pomoc zemím na periferii, přestože má sama problémy se snižováním deficitů. Je sice silně exportně zaměřena, tento rok ale pravděpodobně dosáhne rekordního obchodního deficitu. Francie si stále udržuje rating AAA a národní dluh ve výši 1,6 bilionů eur se nachází zhruba na stejné úrovni jako dluh Německa. Rozpočtový deficit však v roce 2010 dosáhl 7 % HDP a převýšil tak deficit Itálie, ve srovnání s Německem byl dvojnásobný. Pokud dáme stranou země, které dostávají pomoc ze záchranných fondů, hůře si vedlo jen Španělsko a Slovensko.
Francouzské firmy, které jsou tradičně silné v oblasti leteckého, chemického a farmaceutického průmyslu, v zemědělství a ve výrobě automobilů, mají problém s konkurenceschopností. Podíl země na evropských exportech v prvním pěti měsících tohoto roku klesl z 15,6 % v roce 2000 na 12,5 %. Exporty jsou menší, než tomu bylo před recesí, což je v protikladu s Německem, které plně těží z oživení světové ekonomiky. Na rozdíl od Německa ale Francie v posledních deseti letech nesnižovala sociální podporu a státní výdaje, netlačila ani na omezování růstu mezd. Nyní jí konkurují nízkonákladové země východní Evropy spolu s Asií a Německem, které vyvažuje vyšší náklady vysokou produktivitou.
Nedávný růst sazeb u italského dluhu ukazuje, že investoři rychle trestají jakoukoliv známku slabosti. Italské fiasko posouvá i Francii o krok blíže evropské dluhové krizi. David Blanchflower se tak obává, že se krize nakonec přesune i do Francie. Sarkozy ale slibuje, že do roku 2013 sníží deficity na 3 % HDP a údajně je ochoten pro splnění tohoto cíle i zvýšit daně, přestože se dříve zavázal, že tak neučiní. S dvojím deficitem se Sarkozy snaží vypořádat uvolněním trhu práce, zvýšením věkové hranice odchodu do důchodu a investicemi do výzkumu, vývoje a vzdělání.
Podle hlavního analytika ING Bank Alessandra Giansantiho by stav francouzských veřejných financí a hospodářství odpovídal spíše ratingu AA+, který má například Belgie. Francie se ve snaze o udržení nejvyššího ratingu zavázala, že letos rozpočtový deficit sníží na 5,7 procenta HDP, v příštím roce pak na 4,6 procenta HDP a v roce 2013 pod tři procenta HDP, tedy v souladu s maastrichtskými kritérii. Země je po Německu druhou největší ekonomikou v rámci zemí, ve kterých se platí eurem. Ratingová agentura Standard & Poor's už v červnu varovala, že možná sníží hodnocení dlouhodobých závazků Francie, pokud tamní vláda neprosadí potřebné reformy. Paříž tak musí v následujících pěti letech dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, což se ale od roku 1974 nepodařilo ještě žádné francouzské vládě.
(Zdroj: Businessweek, mediafax)