Americké peněžní fondy v několika uplynulých týdnech výrazně přiškrtily objem likvidity směrované evropským bankám a vyjma nejkratších splatností jim prakticky nepůjčují. Alespoň to vyplývá z dat agentury Fitch, které cituje deník FT. Desítka největších fondů peněžního trhu v USA snížila za minulý měsíc objem půjček finančním institucím v Evropě o 8,7 procenta. Výše jejich pohledávek vůči španělským a italským bankám přitom na konci června činila zhruba 0,8 procenta z celkového množství aktiv těchto fondů (1,57 bilionu dolarů), ve srovnání s 6,1 procenta na konci roku 2009.
Dostupnost krátkodobého kapitálu pro evropské věřitele se tak s přivíráním toků výrazně omezuje a nejde přitom výhradně o nejobávanější země skupiny PIIGS, ale týká se i například bank francouzských. „Až do poloviny června nebylo získání tří-, šesti- nebo devítiměsíční půjčky velkým problémem. V současnosti jsme si však schopni zajistit maximálně financování s týdenní nebo měsíční splatností,“ uvedl zástupce nejmenované francouzské banky. Francouzští věřitelé potvrzují, že požadované úroky nijak zvlášť nestouply, omezení nastalo převážně v podobě míry dosažitelnosti kapitálu, přičemž fondy upřednostňují jednodenní půjčky.
Zdrojem zvýšeného vnímání rizika není pouze trvalejší obava ohledně zadlužení Řecka, jemuž Evropská unie v pátek přislíbila nejen další půjčku ve výši 109 miliard eur ale také výrazné zapojení soukromého sektoru (tj. evropských bank), čímž minimálně na nějakou dobu trhům ulevila, ale také čím dál riskantnější počínání politických elit ve Spojených státech. Blížící se termín vyčerpání legislativně omezené míry zadlužování USA (14,3 bilionu dolarů) bez zpráv o rýsující se dohodě republikánů s demokraty na jejím navýšení, natož na dlouhodobější fiskální strategii, přimělo výnosy amerických dluhopisů k růstu a institucionální investory k hromadění hotovosti.
I u krátkodobých půjček si fondy své dlužníky pečlivě vybírají – půjčky španělským a italským bankám v minulém měsíci prakticky pozastavily, když jejich objem nedosáhl ani procenta z celkových pohledávek na peněžním trhu. Podle Roberta Browna z fondu Fidelity jde o logickou reakci v portfoliích na vývoj rizika. Uvádí nicméně, že co se týče francouzských bank, ztráty plynoucí z jejich expozice vůči evropským státům by se odrazily v hospodářských výsledcích bez dopadu na solventnost bank. „Jedna věc je ale hodnocení z hlediska fundamentu, druhá věc je volatilita trhu,“ dodává.
„Zpátečku“ ve své investiční strategii zařadil i šéf jednoho z nejvýznamnějších fondů John Paulson. Ten ve čtvrtek investorům přiznal, že některé sázky na akciový trh byly „příliš agresivní“ a fond se tak stahuje především z některých bank s vysokou mírou poskytnutých hypoték. Konkrétně se však Paulson nevyjádřil. Vlajková loď mezi fondy společnosti Paulson & Co, která se do povědomí veřejnosti dostala sázkami na kolaps amerického hypotečního trhu, Paulson Advantage fund, v první polovině roku registrovala zhruba 12% ztrátu, další Advantage Plus pak odepsal 18 procent.
Za zdroj letošního neúspěchu společnosti Paulson označil evropskou dluhovou krizi, obavy z nové regulace finančních trhů a pomalé oživování největší světové ekonomiky. Některé ze ztrát však plynou z neúměrných investičních strategií, jako byla například masivní sázka na čínskou dřevařskou a lesní společnost Sino Forest. Paulson podle svého vyjádření investorům snížil čistou dlouhou pozici z 81 procent na současných 60 procent portfolia a plánuje v redukci dále pokračovat. „Rád bych toto riziko dále omezil až na 50 procent,“ uvedl Paulson, jehož investiční společnost spravuje zhruba 38 miliard dolarů.
(Zdroj: FT, CNBC, Bloomberg)