Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán John Boehner, v pondělí představil nový plán na navýšení dluhového limitu, který mohl podle agentury Reuters projít demokraty kontrolovaným Senátem. Boehner opatření popsal jako plán "snižování, omezování a vyvážení". Podle něj by bylo od prezidenta Baracka Obamy nezodpovědné, kdyby tento nový plán vetoval. Ten však návrh zkritizoval, když zároveň varoval před neřešením současné situace.
Republikánský plán "snižování, omezování a vyvážení" považuje Obama za neplodný a volá po kompromisu. "Pokud budeme pokračovat touto cestou, náš rostoucí dluh nás mohl stát naše zaměstnání a způsobit závažné škody v hospodářství," řekl v projevu z Bílého domu ještě v pondělí ve 21:00 hodin východoamerického času (úterý 03:00 SELČ). USA podle prezidenta hrozí hluboká ekonomická krize "způsobená téměř výhladně Washingtonem".
"Takhle se nedá řídit nejlepší země na světě. Je to nebezpečná hra, jakou jsme ještě nikdy nehráli a právě teď si to ani nemůžeme dovolit. Ne pokud se jedná o práci a živobytí tolika rodin. Nemůžeme připustit, aby se Američané stali oběťmi politického boje ve Washingtonu," hovořil Obama, který tak vyzval Američany, aby se k věci sami vyjádřili a přitlačili na svoje kongresmany.
Republikáni podle Obamy musejí mimo škrtů, které prosazují, přistoupit také na zvýšení daní. Obama opět varoval před platební neschopností, která Spojeným státům americkým poprvé hrozí. Spor o způsob boje s vysokým zadlužením USA se podle něj nedá řešit jednostranně. "Naší zemi může být poprvé snížen rating AAA, takže investoři po celém světě se ptají, zda jsou Spojené státy nadále dobrou sázkou," řekl.
Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner ale ve své reakci příliš velkou náklonnost ke kompromisu, především v otázce zvyšování daní, nenaznačil. Rozpočtové úspory jsou podle Boehnera jedinou cestou, jak řešit současnou krizi. "Vždy jsem věřil, že čím větší je vláda, tím menší jsou lidé. A právě nyní máme vládu tak velkou a tak nákladnou, že podrývá úsilí našich lidí a brání naší ekonomice pracovat na plný výkon," řekl Boehner.
Americký Kongres musí zvýšit strop zadlužení Spojených států ze současných 14,3 bilionu dolarů (zhruba 246 bilionů korun) do 2. srpna. Pokud se to nepodaří, nebude vláda schopná platit účty, což by mohlo vyvolat nejen turbulence na globálních finančních trzích, ale i vehnat USA zpět do recese.
Dluhový strop byl zvýšen už mnohokrát. Od roku 1962, kdy byl zaveden, byl zvýšen celkem 74krát. A není to ani poprvé, kdy se USA nachází na pokraji defaultu. Už v roce 1979 byl zvýšen dluhový limit na poslední chvíli. Tehdy ale šlo o navýšení dluhového stropu "jen" na 830 miliard dolarů.
Přehled - O co ve sporu jde a možné důsledky:
O CO VE SPORU JDE: O kolik Kongres umožní americké vládě zvýšit strop pro státní dluh ze současných 14,3 bilionu dolarů a o kolik klesnou výdaje americké vlády.
V ČEM SE POSTOJE STRAN LIŠÍ: Republikáni požadují rozsáhlé rozpočtové škrty včetně sociálních programů, ale odmítají zvyšovat daně. Demokratům naopak vyšší daně, zejména pro bohaté, nejsou proti srsti. Nechtějí ale škrty ve zdravotní péči pro seniory a chudé a v důchodech. Během dosavadních jednání ale byli ochotni ze svých pozic ustoupit.
Shoda mezi stranami nepanuje ale ani ohledně toho, jak moc se strop pro státní dluh zvýší. Demokraté chtějí, aby limit vzrostl natolik, aby se věc již nemusela řešit před prezidentskými volbami v listopadu 2012. Republikáni se ale nebrání krátkodobějšímu řešení. Prezident Barack Obama pohrozil, že krátkodobé zvýšení stropu pro dluh bude vetovat.
DOKDY SE STRANY MUSEJÍ DOHODNOUT: Americké ministerstvo financí uvedlo, že mu peníze dojdou 2. srpna. Společnost Barclays Capital nicméně uvedla, že USA by díky lepším daňovým příjmům mohly mít prostředky až do 10 srpna. Jasné tak zatím je, že Spojené státy by nebyly schopné splácet své závazky někdy po 2. srpnu. Ministerstvo financí zatím tají, jakou strategii by v takovém případě uplatnilo.
KDE JSOU KOŘENY SPORU: Jde o důsledek současného rozložení sil ve Washingtonu, kde po loňských volbách každá ze stran ovládá jednu komoru Kongresu - republikáni Sněmovnu reprezentantů, demokraté Senát. V americké politice tak nastal pat, kdy se výbušným a poprvé i jejím ústředním tématem stává jinak rutinní hlasování o zvýšení limitu pro státní dluh - jen od roku 1962 se strop bez větších politických otřesů zvýšil čtyřiasedmdesátkrát, z toho desetkrát od roku 2001.
Páteří republikánské politiky, která je pod značným vlivem konzervativního křídla, je v současnosti boj proti plýtvání ve Washingtonu, dalšímu zadlužování země a novým daním. Dosavadní jednání o dluhu ukázala, že ohledně daní nemíní ustoupit, přestože jim Obama ochotou škrtat v sociálních programech tradičně podporovaných demokraty nabídl výrazné ústupky.
CO BY NEZVÝŠENÍ STROPU PRO STÁTNÍ DLUH ZNAMENALO: Americká vláda by poprvé v historii nebyla schopná platit všechny své účty. Peníze by nemusely být například na splátky dluhů, platy pro státní zaměstnance i třeba pro veterány či sociální programy.
Utrpěla by důvěryhodnost americké vlády na finančních trzích. Někteří odborníci varují, že následná panika by mohla vyvolat další ekonomickou krizi. Ekonomové také varují předtím, že by vzrostly úrokové sazby, protože investoři by požadovali vyšší pojistku proti tomu, že USA nebudou schopné splácet svůj dluh. Nejistota by zároveň mohla dopadnout na dolar, který je světovou rezervní měnou.
Ratingové agentury již také pohrozily, že zvažují snížení hodnocení schopnosti Spojených států splácet závazky ze současného prvotřídního ratingu AAA. I to by mohlo vnést na trhy zmatek. Americké dluhopisy se dosud považovaly za bezrizikovou investici. Finanční trhy se přitom stále více přiklánějí k možnosti, že USA o svůj špičkový rating dříve nebo později přijdou. Někteří ekonomové ale upozorňují, že ratingové agentury v letech 2001 až 2002 hned třikrát zhoršily hodnocení Japonska, náklady na půjčování pro tamní vládu však nevzrostly, ale klesly.
HROZÍ USA SKUTEČNĚ BANKROT? Někteří republikánští politici, ale i ekonomové obviňují americkou vládu, že pouze straší. Po 2. srpnu prý bude mít i bez zvýšení stropu pro zadlužení dostatek peněz na splátky dluhů. O hrozícím bankrotu tak prý nemůže být řeč. Renomovaná webová stránka PolitiFact uvádí, že za bankrot je nutné považovat situaci, kdy americká vláda nebude schopná platit jakékoliv účty, nejen úroky držitelům dluhopisů.
Případný „bankrot“ Spojených států by se ale v každém případě lišil od státního bankrotu, který nyní hrozí Řecku. Nastal by kvůli neschopnosti politiků nalézt dohodu, a ne kvůli tomu, že rozpočtová situace země je taková, že již není schopná splácet své závazky, anebo že jí již nikdo není ochotný půjčovat. Šlo by tak o bankrot technický a dočasný. Přesto by šlo o velký krok do neznáma, nic takového se totiž dosud nestalo.
(Zdroj: mediafax, čtk, AP)