České úrokové sazby možná kvůli dluhové krizi eurozóny porostou později než v rámci druhé poloviny letošního roku jak očekává prognóza České národní banky, srpnová prognóza však může přinést zvýšení odhadu ekonomického růstu. Vyplynulo z rozhovoru viceguvernér ČNB Vladimíra Tomšíka pro agenturu Bloomberg.
„Doposud jsme říkali, že obrat (v rámci vývoje sazeb) přijde ve třetím nebo čtvrtém kvartále. Předchozí prognóza ukazovala, že průměrné sazby na trhu porostou od čtvrtého kvartálu, což nevylučuje zvyšování úrokových sazeb (ČNB) již v srpnu. Za současné situace, když přihlédnu k dopadu slabšího výhledu sazby na trhu eurozóny, může dojít k odsunutí načasování obratu (ve vývoji sazeb),“ uvedl Tomšík v rozhovoru poskytnutém v tomto týdnu.
Jeho postoj se tak blíží nedávnému vyjádření jiného člena sedmičlenné bankovní rady ČNB. České úrokové sazby by měly letos stoupnout, ale prohlubující se dluhová krize v eurozóně může jejich zvýšení posunout směrem k prosinci, řekl před týdnem v rozhovoru pro agenturu Reuters Lubomír Lízal s tím, že eskalující krize dluhu eurozóny představuje zásadní nejistotu, jež zamlžuje výhled.
Klíčová dvoutýdenní repo sazba stojí od loňského května na historickém dně 0,75 procenta, sazby eurozóny jsou nyní po dvojím zvyšování v letošním roce od července na dvojnásobné úrovni, tedy 1,5 procenta a rétorika představitelů Evropské centrální banky dává v nedaleké budoucnosti tušit další zvyšování sazeb.
Viceguvernér Tomšík v rozhovoru pro Bloomberg vysvětlil, že tržní sazby jsou pro reálnou ekonomiku důležitější a sazby v eurozóně jsou nyní pod značným vlivem současné dluhové krize. „Euribor je nízko, zatímco na českém trhu peněžních prostředků je stále riziková prémie, takže diferenciál mezi tržními sazbami není tak významný jako mezi sazbami monetární politiky,“ uvedl člen bankovní rady ČNB.
ČNB nyní bude podle Vladimíra Tomšíka muset bedlivě zvažovat načasování dalších kroků. „Pokud dojde k eskalaci dluhových problémů eurozóny a výhled tržních sazeb vykáže slabší dynamiku růstu než by odpovídalo ekonomickému oživení, potom výsledné zúžení úrokového diferenciálu může podpořit korunu a utlumit inflační tlaky,“ uvedl viceguvernér ČNB. Na druhou stranu však upozornil, že případné oslabení poptávky eurozóny po českém vývozu by naši ekonomiku zasáhlo negativně a vedlo by k oslabení měny a proinflačním tlakům. „Úroveň nejistoty je vysoká a otázkou je, který z těchto dvou kanálů vnějších rizik převládne,“ shrnul současnou pozici tvůrců české měnové politiky.
Tomšík v rozhovoru také naznačil, že české ekonomice by se mělo letos vést lépe, než očekávala květnová prognóza počítající za rok 2011 s ekonomickým růstem na úrovni 1,5 procenta. „Je zřejmé, že od poslední prognózy pozitivně překvapila poptávka Německa po českém vývozu. (...), lze tak očekávat vzestupnou revizi prognózy vývoje českého HDP,“ uvedl. Člen bankovní rady ČNB následně také odhadl, že by mohlo dojít k navýšení letošní prognózy růstu asi na 2 procenta. Odhad růstu německé ekonomiky je totiž nyní o procento výše (+3,5 %), než při tvorbě poslední prognózy, a německá poptávka spolkne asi polovinu českého vývozu do eurozóny. Novou prognózu ČNB zveřejní již příští týden po rozhodnutí o sazbách ve čtvrtek 4. srpna.
„Otázka, kterou si nyní kladu je zda, je tento růst proinflační nebo ne. Pokud by byl proinflační, museli bychom reagovat. Ale prozatím se mi zdá, že zatím je hlavním tahounem růstu českého HDP čistý vývoz, což podporuje posilování koruny a tlumí inflační tlaky. Zatím nevidím žádné inflační tlaky tažené poptávkou,“ shrnul svůj současný postoj naznačující ponechání sazeb beze změny Vladimír Tomšík.
(Zdroj: ČNB, Bloomberg, Reuters)