Úrokové sazby České národní banky se nezměnily již déle než rok. A patrně na současné, rekordně nízké úrovni ještě chvíli vydrží. Informace z poslední doby poskytují spíše argumenty pro zastánce pokračování nízkých úrokových sazeb než pro jestřáby, kteří by rádi začali s jejich zvyšováním.
Možná to v kontextu předchozích slov bude znít paradoxně, ale zdá se být pravděpodobné, že ČNB zlepší výhled české ekonomiky pro letošní rok. Podle květnové prognózy ČNB se měl HDP letos zvýšit o 1,5 procenta, nová prognóza by mohla směřovat ke 2 procentům, jak naznačil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
Paradox lze ovšem vysvětlit pohledem do struktury HDP. Zlepšení odhadu HDP totiž leží na vývozu, resp. lepší než očekávané výkonnosti německé ekonomiky. Domácí poptávka stále nemůže popadnout dech. Nedostává se jí totiž podpory z trhu práce. Nezaměstnanost klesá jen zvolna. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 8,4 procenta, což je pouze o 0,5 procentního bodu méně než před rokem a stále výrazně více než v letech 2007 a 2008 před drtivými dopady finanční krize. Reálné mzdy se v průměru v 1. čtvrtletí zvýšily pouze o 0,3 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Domácí poptávka nemá z čeho brát síly k obnovení svého růstu. Přes zlepšení prognózy HDP se tedy nemění pohled na inflační rizika spojená s vývojem domácí ekonomiky.
Naopak se zdá, že se okamžik zvýšení úrokových sazeb spíše vzdaluje. Klíčovým důvodem je situace v eurozóně. Podívejme se na dva možné scénáře. Pokud bude dluhová krize v eurozóně dále eskalovat, přeleje se dříve či později do reálné ekonomiky a stáhne ji zpět do recese. Aby se tak nestalo, budou muset mnohé evropské vlády pokračovat, či spíše ještě zesílit, úsilí o zeštíhlení rozpočtových schodků, což nemusí vést k recesi, ale téměř jistě k relativně mdlému růstu.
Vyhlídky pro eurozónu, a tedy i zprostředkovaně pro českou ekonomiku, do roku 2012 a dále zůstávají opatrné a umožňují pokračovat v uvolněné měnové politice. Průměrné odhady stále počítají s tím, že ECB bude v nejbližších dvou letech pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb o 25 bazických bodů každé čtvrtletí, tento scénář ovšem ještě nezohledňuje události posledních dvou měsíců. Finanční trhy již zareagovaly.
Sazba dvouletého swapu v eurozóně klesla z 2,0 procent na začátku května na současných 1,5 procenta. FRA na 3měsíční EURIBOR pro konec příštího roku dokonce za stejnou dobu klesl o 100 bazických bodů.
Prognózy inflace zůstávají bezpečně nízké. Na konci letošního roku by se inflace měla pohybovat kolem 2 procent. Příští rok zrychlí nad 3 procenta kvůli změnám v DPH. Inflační jádro, které sleduje ČNB (korigovaná inflace bez pohonných hmot), zůstává stále záporné. Příští rok by se měla jádrová inflace pohybovat sice v kladných hodnotách, ale jen zhruba kolem jednoho procenta.
Utažení opratí měnové politiky má stále čas. Jestřábi sice upozorňují na inflační rizika příliš uvolněné měnové politiky, to je ovšem případ čínské či indické centrální banky, nikoli ČNB.
... celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf na odkaze ZDE.