Růst spotřebitelských cen v červenci v eurozóně zpomalil na 2,5 procenta z červnových 2,7 procenta. Novináře o tom dnes informoval Eurostat. Ekonomové mírné zpomalení meziroční míry inflace očekávali, konečný výsledek je nicméně překvapením, protože růst cen v Německu ukazoval opak.
Podle Howarda Archera ze společnosti IHS Global Insight je za zpomalením růstu spotřebitelských cen prudký propad v Itálii, kde inflace zpomalila v červenci na 2,1 procenta z červnových 3,0 procenta. "Vzhledem k tomu, že ceny ropy byly v červenci vyšší než v červnu, musela jádrová inflace (bez cen paliv) zvolnit napříč celou eurozónou. To může být způsobeno časnějšími a většími letními slevami, které v některých zemích mají tlačit spotřebitele k vyšším útratám," řekl agentuře Reuters.
Pomalejší tempo růstu spotřebitelských cen může do značné míry ovlivnit plánovaný růst úrokových sazeb, k němuž měla podle původních očekávání přistoupit Evropská centrální banka do konce letošního roku. Pokud by se červencový vývoj zopakoval i v dalších měsících, nemuselo by k němu vůbec dojít, protože inflační cíl centrální banky je nastavený na rovných dvou procentech.
Zpomalení meziroční míry inflace ovšem již ve čtvrtek naznačoval průzkum sentimentu mezi spotřebiteli a podniky. Ten se v červenci zhoršil vůbec poprvé od letošního února. Takový vývoj přitom jen potvrzuje předpoklady, že by ECB vůbec nemusela přistoupit k dalšímu růstu úrokových sazeb.
Podle Archera bude centrální banka až do konce letošního roku držet úrokové sazby na současné úrovni 1,50 procenta. V příštím roce je pak bude postupně zvyšovat až na 2,25 procenta. "Další nárůst úrokových sazeb ve 4. čtvrtletí je nicméně stále velmi dobře možný, ale myslíme si, že zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a dluhová krize zvyšují pravděpodobnost, že ECB od dalšího utahování měnové politiky nakonec upustí," dodal.