Šéf rakouské bankovní skupiny Andreas Treichl v rozhovoru s HN lobbuje za zvýšení sazeb ČNB, mluví o postupném zlepšování nálady v úspěšných firmách a tvrdí, že v evropském kontextu je Česko jednou ze zemí, kde se bude ekonomika co nejrychleji zlepšovat.
Zároveň říká, že jednou z reakcí spořitelny na nástup nových nízkonákladových bank budou služby přes chytré mobily.
Group ale podle něj nepočítá se zmenšováním sítě bankovních poboček. "Můžete si koupit přes internet desku, knihu nebo parfém, ale bankéře na pobočce budete potřebovat i za padesát let," míní Treichl.
HN: Při zveřejňování výsledků jste si pochvaloval růst depozit v České spořitelně a označil je za jeden z hlavních důvodů příznivého vývoje jejích úrokových výnosů.. Na trh ale vstupují noví hráči, kteří lákají na výnosné vklady a levné účty a on-line transakce. Jak zareaguje spořitelna?
Je hezké mít supermoderní „blue jeans“ pobočky a internetové služby, které už využívá hodně lidí. A samozřejmě, že když neinvestujete do celé struktury retailových obchodů, tak jsou vaše náklady nižší. Ale zase musíte velmi utrácet za marketing, což pro tyto firmy bude velkým polykačem peněz.
Neříkám, že něco takového nemůže být úspěšné. Ale že banky tohoto typu získají za současných podmínek tržní podíl nad pět procent, na to nevěřím. My teď napříč regionem střední a východní Evropy sázíme na mobilní bankovnictví. S aplikacemi pro iPhony už jsme v Rakousku a na Slovensku a chystáme se je brzy rozšířít i na další typy chytrých telefonů, včetně systému Android. S bankovnictvím přes chytré mobily brzy počítáme i v Česku.
HN: Nepřemýšlíte o samostatné internetové bance jako rakouská Zuno Bank, kterou si založila rakouská skupina Raiffeisen International?
Jak říkám, my máme k dispozici dobré technologie na mobilní bankovnictví. Na trhu, kde máme tak velký podíl, nebudeme speciální on-line banku otevírat. Nebudeme to dělat my a myslím, že ani ČSOB. Něco jiného je to v Maďarsku, kde má Group relativně malou banku.
HN: Kladete stále velký důraz na pobočky. Nebudete síť zužovat, když se bez nich obejde stále víc lidí?
Mnoho retailových služeb se mění, ale pro banky jsou pobočky pořád důležité. My nic takového nemáme v úmyslu. Banka totiž musí neustále potvrzovat svou důvěryhodnost a pobočky jsou jedním z nástrojů, které jí v tom hodně pomáhají. Když cestujete a vidíte kolem sebe pobočky své banky, tak to prostě posiluje její důvěryhodnost.
A kromě toho není tak důležité, jak často pobočku potřebujete. Důležité je, že v ní najdete radu, když to považujete za nutné. Můžete si koupit po internetu desku, knihu nebo parfém. Ale když si kupujete hypotéku, tak pro většinu lidí je to tak komplikovaná záležitost a rozhodnutí na léta dopředu, že chtějí, aby to s nimi někdo osobně probral a řekl: Jděte, nebo nejděte do toho. To bude platit i za padesát let..
HN: Vyjádřil jste obavu, že když se nepodaří najít dohodu o řešení amerického dluhu, tak z trhů, na kterých Group působí, nejsilnější dopad pocítí Česko. Proč?
Principiálně je česká ekonomika velmi silná, ale velké firmy exportují hlavně do Německa, kde se finalizují produkty, které pak jdou i mimo eurozónu. Tímto způsobem je český průmysl také velmi závislý na vývoji kurzu eura k dolaru. Když by se USA nedohodly na zvládnutí dluhové situace a přišly o nejvyšší rating, tak by to mělo dopad také na kurz eura k dolaru.
Obzvláště když ve stejné době trhy získaly určitou jistotu, že dluhové problémy jižních států Evropy jsou alespoň na jistou dobu vyřešeny. Je pravděpodobné, že pak by se kurz posunul na nějakých 1,60 až 1,70 dolaru za euro, a možná i výše. Neříkám, že je to pravděpodobné, ale když se to stane, tak český průmysl bude hledat obtížněji příležitosti v Německu. A samozřejmě také samotná česká koruna posílí. Takže by to mělo na českou ekonomiku dvojí negativní dopad.
HN: Jak vidíte pozici české ekonomiky v následujícím období?
Jako velmi silnou. Teď po určitou dobu byla výkonnost české ekonomiky jako ve většině evropských zemí nižší. Ale nezaměstnanost jde už dolů, mzdy začínají pomalu růst, inflace není vysoká a sazby jsou velmi nízko. Myslím si, že Česko je jednou z prvních zemí v Evropě, kde je velká šance, že se navrací důvěryhodnost v ekonomiku. Až se to stane, začne se zvyšovat i domácí poptávka a tím se zlepší i situace malých a středních firem. Neříkám, že se to už stalo, ale Česko má jeden z nejsilnějších potenciálů vrátit se do normální situace.
HN: Kdy podle vás k oživení domácí poptávky dojde?
Nejsem věštec. Nejistota Čechů je ještě velká, protože vědí, že nežijí na nějakém ostrově a že Evropa je v krizi a má velké problémy s eurem. Ale na druhé straně v úspěšných podnicích se nálada už zlepšuje. Tím chci říct, že v evropském kontextu je Česko jednou ze zemí, kde se bude ekonomika zlepšovat nejrychleji. Jestli se to stane letos, za rok, za další rok, to nevím.
HN: Kdy očekáváte, že sazby v Česku půjdou nahoru?
Tak brzy, jak bude v bankovní radě sedět více žen. To byl samozřejmě vtip. ČNB je jedna z nejlepších centrálních bank v Evropě a dělá svou práci velmi dobře. Na druhé straně je velmi tvrdá. Rozdíl mezi základní úrokovou sazbou na české koruně a na euru je nyní velký. Základní sazba na euru je na dvojnásobku.
Politika ČNB pomáhá exportu, což povzbuzuje českou ekonomiku a růst HDP, ale nepomáhá to zvyšovat poptávku spotřebitelů. Češi, kteří víc spoří, by za své vklady chtěli vyšší úroky. A lidé, kteří dostanou víc na úrocích, budou ochotněji utrácet. Myslím, že Česká republika by mohla být už nyní dostatečně silná, aby povzbudila poptávku spotřebitelů. Úrokové sazby v Česku jsou jako v zemích, kde není žádný růst.
IHNED.cz dále doporučuje
Evropské banky nakonec zřejmě řecká pomoc vyjde laciněji, než se čekalo
Česká spořitelna hlásí rekord. Klienti si od ní na hypotékách půjčili 14 miliard