Mnozí Američané cítí hluboké znepokojení ohledně činnosti jejich centrální banky a její politiky. Zleva je slyšet kritika, že Fed měl udělat více, aby pomohl ekonomice při zotavení z poslední recese. Obávají se, že Spojené státy spadnou do situace podobné japonské ztracené dekádě. Nezaměstnanost by pak zůstala vysoko a riziko deflace by odrazovalo od půjček, investic a bránilo ekonomice v návratu na svůj potenciál. Zprava se zase ozývají výtky, že Fed zvýšil monetární bázi dosud nezaznamenaným tempem a současně drží sazby blízko nuly, což nakonec povede k vysoké inflaci. Dokonce zní návrhy na ukončení dvojího mandátu a jeho nahrazení cílením inflace.
Od roku 2006, kdy se Ben Bernanke stal předsedou Fedu, cenový index nezahrnující ceny potravin a energií rostl v průměru o 1,9 % ročně. Celková inflace dosahovala v průměru 2,1 %. To je pozoruhodně blízko neoficiálnímu inflačnímu cíli 2 %. I přes ekonomickou bouři posledních let tak Fed udržel inflaci pod kontrolou. To se samozřejmě může v následujících letech změnit, signály, které vysílají finanční trhy, jsou ale uklidňující. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů dosahují 2,8 %, výnosy desetiletých dluhopisů TIPS, jejichž kupón je vázán na inflaci, vynášejí 0,4 %. Rozdíl mezi nimi ukazuje na výši inflace, při které oba dluhopisy vynášejí stejně, což je nyní něco přes 2 %. Znamená to, že trh pro následujících deset let nečeká inflaci výrazně odlišnou od cenového růstu posledních pěti let.
Mohl Fed udělat pro ekonomické oživení více? Pravděpodobně ne. Použil svou hlavní zbraň a snížil sazby. K tomu použil několik nekonvenčních nástrojů, včetně dvou kol kvantitativního uvolňování. Několik ekonomů s určitou dávkou logiky tvrdí, že by nezaměstnanost byla níže, pokud by Fed zvýšil svůj inflační cíl nad 2 %. Podpořilo by to podle nich poptávku, protože by se zvýšila inflační očekávání a klesly reálné sazby. Ale i pokud by to byla pravda, politicky průchodné to není. Kdyby předseda Fedu Bernanke navrhl zvýšení cíle na, řekněme, 4 %, rychle by z něj byl opět profesor Bernanke.
Fed ale může cílit cenovou úroveň, která odpovídá 2% ročnímu růstu cen. Zavázal by se také, že této úrovně opět dosáhne, pokud se od ní ceny kvůli ekonomickému šoku vzdálí. Tento postup by utišil kritiku na obou stranách a snížil by nejistotu v ekonomice. To by pak mělo podpořit poptávku a oživení. A možná by to trochu zvýšilo i podporu Bernankeho.
Uvedené je výtahem z „What’s With All the Bernanke Bashing“, autorem je N. Gregory Mankiw, profesor ekonomie na Harvardu.
(Zdroj: New York Times)