Aktualizováno Japonsko dnes uskutečnilo letošní druhou intervenci na devizovém trhu namířenou proti růstu kurzu domácí měny. Oznámilo to japonské ministerstvo financí. Silný kurz jenu podkopává oživení třetí největší ekonomiky světa z následků ničivého březnového zemětřesení. Centrální banka navíc rozhodla o dalším zmírnění měnové politiky.
Japonský ministr Jošihiko Noda uvedl, že Tokio uvědomilo o intervenci své zahraniční partnery, avšak jednalo tentokrát na vlastní pěst, aby zasáhlo proti "spekulativním a škodlivým pohybům měny". Japonsko intervenovalo na trhu krátce po zemětřesení z 11. března v koordinaci se zásahy skupiny vyspělých zemí G7. Samostatně intervenovalo na trhu naposledy loni v září.
Intervence následovala poté, co v minulých dnech japonští činitelé upozorňovali, že jen vzrostl natolik, že ohrožuje křehké oživování japonské ekonomiky ze zkázy způsobené březnovým rekordně silným zemětřesením, vlnou cunami a krizí jaderných elektráren. Intervence srazila jen na dvoutýdenní minimum nad 79 jenů za dolar z předchozí úrovně 77,10 JPY a z nedávného úrovně těsně nad březnovým rekordním maximem 76,25 JPY. Podle zdrojů agentur centrální banka prodala na trhu už přes bilion jenů (přes 213 miliard Kč) a bude zřejmě dál prodávat v devizovém obchodování v Evropě a v New Yorku.
"Japonsko se zotavuje z přírodní katastrofy, takže takové kurzové pohyby budou mít určitě negativní vliv na ekonomiku a finanční trhy, řekl ministr Noda novinářům. "V důsledku toho jsme uskutečnili intervenci na devizovém trhu." O objemu uvolněném k intervencím Noda nic neřekl.
Japonské akcie reagovaly na rozhodnutí nejprve růstem až o jedno procento. Nakonec však kvůli obavám o zdraví globální ekonomiky všechny zisky ztratily a nepomohla jim ani nová podpůrná opatření centrální banky.
Japonská centrální banka poté rozhodla o dalších opatřeních na podporu ekonomiky již v první den svého dvoudenního zasedání a jeho druhý den zrušila. Hlavní úroková sazba zůstává na rekordním minimu 0-0,1 procenta a banka zvýší svůj program nákupů dluhopisů na trhu o 50 procent na 15 bilionů jenů. O pět bilionů také posílí program, v němž nabízí bankám levné úvěry. Celková kvóta podpůrných prostředků tak vzrostla o deset bilionů na 50 bilionů jenů a banka ji chce vyčerpat do konce roku 2012.
Krok Tokia následoval den poté, co Švýcarsko šokovalo finanční trhy snížením úrokových sazeb, kterým přerušilo dosavadní silný růst švýcarského franku. Globální investoři se kvůli obavám z vývoje světové ekonomiky a z propadu americké ekonomky do další recese uchylují právě ke švýcarskému franku a japonskému jenu, které jsou pro ně v nynější nejistotě bezpečnými útočišti. Silný růst jenu a franku však ohrožuje ekonomiky obou těchto vyspělých zemí.
"Včerejší uvolnění měnové politiky Švýcarska bylo důležitým impulzem. Kdyby na to Japonsko neodpovědělo, tlačilo by to jen stále výš," řekl agentuře Reuters analytik Nagajuki Jamagiši z makléřské společnosti Mitsubishi UFJ Morgan Stanley Securities.
Jedním z hlavních důvodů investorů k obavám je dluhová krize v eurozóně. Kroky Švýcarska a Japonska by mohly nyní vyvinout tlak na Evropskou centrální banku, která dnes pořádá své měsíční zasedání. Spekuluje se, že ECB by mohla obnovit nákupy dluhopisů nebo podniknout jiná opatření k podpoře eura.