Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková je pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Řekla to dnešním Hospodářským novinám (HN). Podle ní je také třeba zavést přísnější pravidla pro "zelené elektrárny", především pro zdroje na bioplyn a biomasu. Domnívá se rovněž, že by měl být zaveden důslednější dohled nad tím, jak teplárny stanoví ceny tepla.
"Budou-li prolomeny limity na uhlí, bude teplo z uhlí pro zákazníka nejlevnější, to je jasné. Já jsme pro prolomení limitů, získáme tím energetický zdroj levnější než plyn i obnovitelné zdroje," uvedla Vitásková.
Nová šéfka ERÚ se chce zabývat především problematikou obnovitelných zdrojů energie. "Rozvoj fotovoltaiky se umožnil v takovém rozsahu, že to bude dopadat na občany a firmy několik následujících desetiletí. Daňový poplatník za to zaplatí kolem 200 miliard korun. Je potřeba diskutovat, jestli je tato podpora přípustná," řekla deníku. Doplnila, že důležitý je i dopad dotace na obnovitelné zdroje do cen elektřiny.
Zmínila také současnou situaci okolo jaderné energie. Diskuse o jádru podle ní není uzavřená. Předpokládá, že i jádro bude v Česku podporováno a že se nové bloky jaderné elektrárny Temelín dostaví. A to i přes diskusi, která se o jádru nyní v Evropě vede.
Vitásková převzala v pondělí funkci po desetiletém působení Josefa Fiřta. Dříve byla mimo jiné generální ředitelkou společnosti Transgas a předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Kromě některých zástupců energetického sektoru její jmenování do čela ERÚ kritizovalo také ekologické Hnutí Duha, podle kterého by ERÚ měl šéfovat nezávislý expert, nikoli člověk spojený s některou z velkých energetických firem. Kritický hlas přidala také opoziční ČSSD.
ERÚ zčásti reguluje ceny elektřiny a plynu, zcela ceny tepla. Stanovuje výši dotací pro obnovitelné zdroje. Hlídá, jak v energetice funguje soutěž nebo zda firmy nepoškozují zákazníky. Podílí se také na přípravě zákonů.
Rozhodnutí úřadu mají přímý dopad na zisky energetických firem včetně nejvlivnějších hráčů, jako jsou , Energetický a průmyslový holding (EPH) či nadnárodní koncerny Transgas a E.ON, napsaly dnešní HN.