Poslední data z amerického trhu práce jsou „dost mizerná“, vytvořeno bylo 15.000 pracovních míst, jenomže na pouhou stabilizaci nezaměstnanosti je třeba 150.000 nových pracovních míst. Důvodem, proč nezaměstnanost nevzrostla, je to, že se základna pracovní síly zmenšila o 200.000 lidí. Lidé tedy mají natolik negativní výhled, že opouštějí trh práce. Pro Bloomberg to uvedl Nouriel Roubini. ISM, HDP, data z trhu práce i spotřeba ukazují, že se ekonomika zastavuje a pravděpodobnost recese je podle ekonoma 50 %.
Příští rok na americkou ekonomiku silně dolehne utahování fiskální politiky. Fed sice může přijít s dalším kvantitativním uvolňováním (QE), to ale nebude velké, možná kolem 200 – 300 miliard dolarů, domnívá se Roubini. „Naděje v další kvantitativní uvolňování jsou omezeny inflací, která je na Západě značně nad cílovanými úrovněmi,“ uvedl Roubini a dodal, že ke třetímu kolu QE dojde „buď pozdě nebo v příliš malém rozsahu“.
Předchozí QE podle Roubiniho nemělo velký účinek na ekonomiku, projevilo se hlavně růstem cen aktiv a zvýšením rezerv bank, růst úvěrů se nedostavil, dokonce nedošlo ani k podpoře exportů oslabeným dolarem. Růst ekonomiky se bude ve druhé polovině tohoto roku pohybovat maximálně na 2 %, průměr za celý rok bude kolem 1,5 %, což znamená, že nezaměstnanost bude růst. Příští rok pak hrozí recese, uzavřel ekonom svůj tradičně medvědí nástin budoucnosti. Za nejlepší řešení pro ty, kterým ještě je někdo ochoten půjčit, označil zavádění nových krátkodobých stimulačních opatření a soustředění na úspory v horizontu střednědobém.
„Poslední dny potvrdily, že Washington není schopný dosáhnout dohody, která by řešila fiskální problém. Jasné to ale bylo již dříve,“ uvedl svůj rozhovor pro Businessweek Martin Feldstein, profesor ekonomie na Harvard University. Většina změn v rozpočtu podle něho musí přijít ze strany výdajů, zvýšení příjmů nesmí spočívat v růstu marginálního zdanění.
Americká ekonomika „neustále slábne a balancuje na hraně“, je tu 50% pravděpodobnost pádu do recese, míní ekonom. Optimisté podle něho spoléhali na zotavení trhu s bydlení a trhu práce a na efektivní fiskální stimulaci, nic z toho se ale nenaplnilo. Fed „udělal vše, co může“, hlavní brzdu ekonomiky představuje trh s bydlením, jehož problémy ale vláda neřeší.
Feldstein se domnívá, že Keynes poskytl důležité myšlenky ohledně managementu poptávky, nehovořil ale o situaci, kdy ekonomiku brzdí „velký strach z dluhu a deficitů“. Jím navrhovaný lék, růst vládních výdajů, by tak podle ekonoma v současnosti nefungoval. Přesto však není třeba „nové ekonomie“. Historie ukazuje, že je třeba „nedosahovat deficitů a nechat růst, aby snížil poměr dluhu a HDP“.
Nízká úroveň výnosů vládních dluhopisů není překvapující, protože ekonomika je velmi slabá a Fed slibuje, že bude sazby držet u nuly, uvedl Feldstein. Překvapuje ho ale absence obav z toho, že zahraniční investoři omezí investice do amerických dluhopisů, jejich výnosy vzrostou a začnou negativně ovlivňovat náklad půjček soukromého sektoru. Nervozitu investorů ukazuje například cena zlata.
Jan Hatzius, hlavní ekonom Group, pro Bloomberg uvedl, že „širší obrázek, který poskytují vedoucí indikátory, ukazuje, že tvorba pracovních míst zůstane pomalá“. Negativně bude na ekonomiku doléhat i negativní vývoj na trzích, který poškodí důvěru. Pravděpodobnost recese ekonom odhadl jako „významnou, ale menší než 50 %“.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, FT)