Poměr ceny zlata k akciím (za kolik uncí zlata bychom si v dané době koupili akciový index DJIA) od roku 1915 vykreslil tři postupně se zvyšující se vlny. V nich akcie ve zlatu prudce zdražovaly, po čase ale jejich zlatá cena stejně prudce klesla. První zlatá vlna koresponduje s bublinou na akciovém trhu před Velkou depresí. Její prasknutí jde ruku v ruce s poklesem zlaté ceny. Následující dvě období jsou ale rozdílné – zlatá cena opět roste s nominálním růstem akciového trhu, její pokles pak ale nepřichází s prudkým poklesem akciového trhu jako při Velké depresi. Je způsoben rostoucí cenou zlata (viz Zlato a akcie).
Graf zlaté ceny akcií se mi při pohledu na vývoj v posledních měsících a týdnech líbí stále více. Podívejme se, co s ní současná turbulence na trzích provedla (v druhém grafu přidávám zlatou cenu ropy):
Z prvního obrázku je patrné, že bouřící trhy vedou křivku nadále stejným směrem jako při předchozích dvou vlnách – cena akcí ve zlatě nadále klesá. Snaží se jak akcie svým poklesem, tak zlato svým růstem. Index DJIA je ale ve světle předchozího vývoje stále dost drahý, při předchozích dnech ho bylo možno „koupit“ za nějaké dvě unce zlata, nyní ale stále „stojí“ více než pět uncí. Dosáhnout jeho zlatého zlevnění lze samozřejmě nadále oběma způsoby. Můj názor? V době psaní tohoto sloupku (a s několika krátkými spekulativními výjimkami již dlouhé týdny před tím) mám dlouhé pozice jen ve zlatě (ovšem s tím, že situace se mění každým okamžikem).
Pokud krátce pohlédneme na druhý graf, vidíme, že počet uncí zlata za barel ropy nevykazuje ve smyslu nějakých hezkých cyklů nijak zajímavý vývoj. Důvodem, proč může mít graf zlaté ceny akcií něco do sebe (a graf zlaté ceny ropy ne), je možná to, že akcie a zlato odráží zejména poptávkové faktory. A za tahouna této poptávky lze považovat naše „zvířecí pudy“. Když se cítíme dobře, jedeme ve stylu „akcie ano, zlato ne“, a naopak. A kreslíme výše uvedené cykly.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.