Mohla by velká země jako Čína v případě nové globální recese znovu hrát roli zachránce v nouzi? Nikoli, odpovídají odborníci. Druhá největší ekonomika světa už nedokáže vyvolat takovou konjunkturu, aby utáhla ještě zbytek světa. Čínu samou dostihuje "blbá nálada" a země má pro případ nové světové krize svázané ruce: Vysoká inflace, bublina trhu s nemovitostmi a skrytá hora dluhů jsou pozdními důsledky čínského konjunkturního programu po finanční krizi z roku 2008, napsala agentura DPA.
"V současnosti půjde situaci zvládnout podstatně obtížněji než v letech 2008-2009," prohlašuje profesor ekonomiky na Kalifornské univerzitě Barry Eichengreen. Tehdy byla Čína schopná hrát na všechny registry varhan a zahájit obrovský stimulační program. Banky měly volný prostor pro poskytování úvěrů. "Dnes mají čínští politici menší prostor," dodává v analýze pro Východoasijské fórum. Kvůli těžko zvladatelné inflaci musí teď Čína brzdit v poskytování úvěrů, které také nafoukly bublinu na jejím trhu s nemovitostmi.
Centrální banka zřetelně utáhla kohoutek finančních toků. Od října se úroky zvýšily pětkrát. Devítinásobně byly zvýšeny požadavky na minimální rezervní kapitál bank. Nehledě na všechny snahy inflace vzrostla o 6,5 procenta a v červenci nadále pokračovala ve vzestupném trendu. K rozhořčení Číňanů stojí letos potraviny v průměru o 14,8 procenta víc než před rokem, vepřové dokonce o 57 procent více.
Starosti vyvolávají také obří dluhy, které navršily regionální vlády. Zahraniční odborníci varují, že výše a rizikovost těchto úvěrů je podceňována. Jde v přepočtu o víc než bilion eur (asi 24 bilionů Kč). Americká ratingová agentura Standard & Poor varovala, že třetina těchto úvěrů může být problematická. (31,67 USD, 6,28%) odhadla výši špatných kreditů v čínském bankovním systému celkem na osm až 12 procent.
Čína dnes "platí za svůj nedávný záchranný plán", komentoval čínský státní rozhlas rostoucí dluhovou zátěž, vzestup cen a přefouknutý trh s nemovitostmi. Tyto problémy nyní omezují možnosti vlády znovu "nakopnout" hospodářství v případě nové krize. Nová recese ve světě by především postihla čínské exportní hospodářství. Centrální banka by nemohla do ekonomiky pumpovat tolik miliard, aby výpadky exportu nahradila domácí spotřebou. V důsledku toho by čínské hospodářství spadlo ze svého nynějšího růstu dosahujícího 9,5 procenta. Trpěly by ale také další exportní země jako Německo, které dosud na čínském boomu profitovaly.
Čínská vláda již použila téměř všechny své nástroje, prohlásil ekonom Wan Ťün z čínského střediska pro mezinárodní ekonomickou výměnu. "To znamená, že pro ně bude ještě těžší vyrovnat se s novým kolem globálních finančních turbulencí."