Aktualizováno V Německu se rozhořel spor o společné evropské dluhopisy, jejichž zavedení požadují některé státy eurozóny zasažené současnou dluhovou krizí. Zatímco parlamentní opozice takzvané eurobondy obhajuje jako mnohem levnější řešení dluhových problémů zemí platících eurem než záchranné fondy, vláda je kvůli dalšímu zatížení německých daňových poplatníků proti. Její odpor ale není podle tisku už tak rezolutní a někteří ministři eurobondy připouštějí.
Možnost vydávat společné dluhopisy by pro silně zadlužené členy eurozóny jako Řecko, Portugalsko nebo Irsko znamenala, že by si mohly půjčovat za výhodnějších podmínek než v současnosti. Úroky těchto státních půjček by snižovala účast ekonomicky stabilních států jako právě Německa. Těm by se ale nové půjčky naopak prodražily.
Pro zavedení tohoto nástroje se už vyslovili evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn a předseda ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claude Juncker. Naposledy o víkendu po něm volal šéf italské státní pokladny Giulio Tremonti, jehož země patří k dalším státům postiženým dluhovou krizí. Německý tisk očekává, že o nutnosti zavedení eurobondů bude chtít v úterý německou kancléřku Angelu Merkelovou přesvědčit francouzský prezident Nicolas Sarkozy na jejich schůzce v Paříži.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert však dnes odmítl, že by eurobondy měly být tématem jednání. Berlín podle něj nemá ani signály, že by o to francouzská strana stála. "Nepovažujeme je za správnou cestu," zopakoval Seibert odmítavé stanovisko německého kabinetu, které v posledních dnech v médiích prezentovali hlavní ekonomičtí ministři.
Německý kabinet však zatím dává veřejně najevo, že s tímto opatřením nesouhlasí. "Nebude žádné zespolečenšťování dluhů a žádná neomezená podpora," prohlásil v dnešním vydání magazínu Der Spiegel ministr financí Wolfgang Schäuble.
Proti je i ministr hospodářství a vicekancléř Philipp Rösler. "Eurobondy by nebyly dobré pro Německo ani pro Evropu," uvedl v rozhovoru pro server Welt Online. "Eurobondy povedou ke sjednocení úrokových sazeb v celé eurozóně, a podkopou tak stimuly ke stabilní rozpočtové a hospodářské politice členských států. Německo a tím němečtí daňoví poplatníci by museli platit vyšší úroky," zdůvodnil Rösler své odmítavé stanovisko.
Podle ekonoma Kaie Carstensena z institutu Ifo by eurobondy zvýšily úroky, za něž si Německo půjčuje, o 2,3 procentního bodu. To by Berlín ročně stálo navíc až 47 miliard eur (1,14 bilionu Kč). "Krátkodobě mohou eurobondy finanční trhy uklidnit, střednědobě ale přinesou Německu vyšší úroky," řekl Carstensen nedělníku Welt am Sonntag.
"Určitě jsou ale výhodnější než gigantické záchranné balíky," oponuje šéf opozičních Zelených Cem Özdemir, podle něhož by se měly půjčky prostřednictvím eurobondů realizovat jen do výše 60 procent HDP. Za ostatní by si jednotlivé státy odpovídaly samy. S jejich zavedením souhlasí také předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel. Země, které by eurobondy využívaly, by se ale podle něj musely podřídit přísné evropské kontrole a vzdát se části své suverenity v oblasti rozpočtové politiky.
Ve prospěch eurobondů se vyslovil i známý investor George Soros, podle něhož je pro další fungování eura důležité, aby státy eurozóny mohly refinancovat většinu svých dluhů za stejných podmínek. "Eurobondy budou pro německé voliče akceptovatelné, pokud budou založeny na jasných finančních pravidlech, které by muselo určit Německo," citoval Sorose Der Spiegel.
Seibert dnes souhlasil, že zmenšení rozdílů v úročení státních půjček jednotlivých členů eurozóny by bylo žádoucí. Dosáhnout by se toho podle mluvčího kancléřky Merkelové mělo konsolidačními a reformními opatřeními.
Podle Welt am Sonntag se kloní na stranu eurobondů i stále více členů německé vlády, i když veřejně o tom hovořit nechtějí. Nedělníku to řekli nejmenovaní členové kabinetu, podle nichž tito ministři ale společné dluhopisy připouštějí až jako poslední možnost záchrany eurozóny před rozpadem.