Jako návrh mimo realitu nebo pouhý nápad ze setkání dvou státníků hodnotí dnes některé německé deníky plán německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na vytvoření hospodářské vlády nad dluhy zmítanou eurozónou. Ačkoli oba politici na úterní schůzce v Paříži odmítli jako nástroj k odstranění ekonomických problémů zavedení společných evropských obligací, některé listy se domnívají, že na takzvané eurobondy nakonec stejně dojde.
"Merkelová a Sarkozy možná sledují stejný cíl. Jejich návrh evropské hospodářské vlády stojí ale daleko od reality," soudí Braunschweiger Zeitung, podle něhož by takovému orgánu scházela "demokratická legitimita" a v očích lidí by byl jen "okupační mocností". "Státy platící eurem musí svou těžkou cestu ujít samy a žádný úřad jim to neulehčí," dodává list.
"Evropská hospodářská vláda není zatím nic víc než nápadem z pravidelného setkání šéfů vlád euroskupiny," poznamenává Badische Zeitung. Aby byla skutečně funkčním nástrojem, musí být podle něj splněny dvě podmínky: všechny státy eurozóny musí přistoupit na zakotvení dluhového stropu do svých ústav a přijmout za svou daň z finančních transakcí, které německá kancléřka s francouzským prezidentem také požadují.
"Pařížský schůzka tak byla jen dalším krokem na dlouhé a kamenité cestě z krize. Otázkou zůstává, zda Merkelová a Sarkozy zachovají klid, pokud to trhům nebude stačit," napsal Badische Zeitung.
Za vykročení správným směrem považují navržený kolektivní kontrolní orgán nad eurozónou pod vedením prezidenta Evropské unie naopak deníky Neue Osnabrücker Zeitung a Märkische Allgemeine. Aby se ho podařilo uvést do praxe, budou ale muset podle osnabrückého listu Merkelová se Sarkozym vyvinout ještě mnoho přesvědčovacího úsilí. "Člověk nemusí být žádným prorokem, aby předpověděl, že přijdou divoké tahanice a zdlouhavý poker o detaily," tvrdí Osnabrücker Zeitung.
Leipziger Volkszeitung přivítal, že oba politici odmítli zavedení společně garantovaných evropských dluhopisů, po nichž volají státy eurozóny nejvíce postižené současnou dluhovou krizí. "Eurobondy jsou jen získáním času, ale žádným řešením. Politická výmluva před možností nechat věci dojít do trpkého konce," píše lipský deník.
Bonnský General-Anzeiger naopak považuje jejich zavedení za nevyhnutelné. "Ve srovnání se stále narůstajícími záchrannými fondy a centrální bankou, které skupuje půjčky, a mění se tak v obrovskou 'špatnou banku', jsou i čestnější," míní list, podle něhož je nyní na Merkelové, aby eurobondy dokázala "prodat" Němcům, aniž by riskovala svůj úřad.
"Kancléřka Merkelová nemá jinou alternativu," přidal se Süddeutsche Zeitung. "Německo musí ručit za dluhy ostatních států EU. Jinak se euro rozpadne," varuje mnichovský deník.
Merkalová a Sarkozy vedle kolektivní hospodářské vlády eurozóny navrhli daň na finanční transakce a zakotvení principu vyrovnaného rozpočtu do ústavy členských zemí eurozóny. Oba rovněž zdůraznili odhodlání bránit euro. "Chceme vyjádřit naši absolutní vůli chránit euro a zhostit se zvláštní odpovědnosti, jakou Německo a Francie v Evropě mají," prohlásil Sarkozy.
Řekl, že on i Merkelová chtějí "skutečnou evropskou ekonomickou vládu", kterou by tvořili šéfové států a vlád všech zemí eurozóny. Toto těleso by se setkávalo dvakrát ročně, v případě potřeby i vícekrát. V první fázi by ho na dva a půl roku vedl nynější prezident Evropské unie Herman Van Rompuy.