Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii i eurozóně v červenci zpomalil. V EU se inflace snížila na 2,9 procenta z červnových 3,1 procenta a v eurozóně na 2,5 procenta z 2,7 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesaly. V celé unii se snížily o půl procenta a v eurozóně o 0,6 procenta. Oba údaje pro eurozónu jsou zcela v souladu s konsensem sestaveným agenturou Bloomberg.
Ke zmírnění inflačních tlaků přispěly nižší ceny oděvů a v komunikacích. Naopak nejvyšší meziroční růst zaznamenaly ceny v dopravě a za bydlení. V dopravě ceny rostly o 5,5 procenta a za bydlení o pět procent. Mohou za to vysoké ceny pohonných hmot a topného oleje. Ceny pohonných hmot stouply o 13,3 procenta a topného oleje o 23,7 procenta.
Meziměsíčně prudce klesly ceny oděvů, o 14,2 procenta. Zlevnilo rovněž vybavení domácností a komunikace. Tento pokles částečně zmírnil růst cen za kulturu, dovolené, v hotelech a restauracích a v dopravě.
Z jednotlivých členských zemí byla meziroční inflace nejnižší v Irsku (jedno procento), na Slovensku (1,1 procenta) a ve Švédsku (1,6 procenta). Nejvyšší byla inflace v Estonsku, 5,3 procenta. V Rumunsku činila 4,9 procenta. Inflace zpomalila v 16 zemích, v devíti zrychlila a ve dvou se nezměnila.
Dnešní zpráva potvrdila rychlý odhad Eurostatu z konce minulého měsíce. Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, zpomalila v eurozóně na 1,5 procenta z červnových 1,8 procenta. Tento ukazatel sleduje centrální banka při rozhodování o úrokových sazbách a jejím cílem je udržet jádrovou inflaci pod dvěma procenty. Analytici však upozorňují, že tento údaj je částečně zkreslený kvůli změně metodologie v Itálii. Na rozhodování o sazbách tak zřejmě budou mít vliv až údaje za další měsíc.