Aktualizováno Finská hrozba blokace další pomoci Řecku, pokud země neposkytne zemím eurozóny hmotné záruky jako ostrovy, nemovitosti či podíly ve státních firmách, nemusí být osamělým výstřelem. Mluvčí rakouského ministerstva financí se dnes k žádosti o jištěnou návratnost dalších více než 100 miliard eur pro Řecko připojil a dodal, že pozici sdílí například i Slovensko. Ve chvíli, kdy jednotlivé vlády musejí schválit peníze pro druhou pomoc této středomořské členské zemi eurozóny, se tak začínají ukazovat politické překážky. Pro volatilní trhy je to další zpráva zvyšující nejistotu, evropské burzy proto nabírají ztráty přes 3 procenta a euro oslabilo pod 1,44 USD/EUR až na 1,435 USD/EUR
„Vždy jsme zastávali pozici, že pokud zde bude systém záruk, budeme se na něm podílet,“ uvedl dnes ve Vídni Harald Waiglein, mluvčí rakouského ministerstva financí, s tím, že prosazení hmotných záruk je cestou k účasti Finska na další pomoci. „Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko také vyjádřili zájem účasti na systému záruk, což by mělo Finům umožnit dosažení dohody.“
Podle měsíc starého vyjádření finské ministryně financí Jutty Urpilainenové má Řecko majetek zhruba za 300 miliard eur, což téměř pokrývá výši celého státního dluhu. "Mají spoustu nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku," řekla ministryně podle NewsroomFinland.
Sociální demokraté, k nimž Urpilainenová patří, chtěli záruky po Řecku již v nedávné volební kampani. Ta mimo jiné přinesla značný úspěch euroskeptické straně Praví Finové. To je podle expertů také důvod, proč i ostatní strany svůj velmi vřelý vztah k Evropské unii změnily a snaží se oslovit voliče, kterým pomoc Řecku vadí čím dál více."Chceme omezit zodpovědnost Finska. Nová vláda bude k případné finanční pomoci praktikovat tvrdší postup než předchozí vláda," dodala šéfka finské státní pokladny na začátku července.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, NYT)