Na německém odklonu od jádra a přechodu k alternativním zdrojům energie vydělají i stavební firmy. Upozornil na to německý deník Die Welt, podle něhož jen výstavba nových přenosových soustav má v příštích deseti letech stát až 30 miliard eur (přes 730 miliard Kč) a ještě o něco vyšší částka padne podle odhadů na budování větrných parků v Severním a Baltském moři.
Zájem o tyto zakázky už projevili dva největší hráči na německém stavební trhu a Bilfinger Berger. Druhá jmenovaná společnost kvůli tomu podle deníku plánuje vbrzku převzít nejmenovanou českou firmu, zaměřující se na výrobu komponentů pro kombinované paroplynové elektrárny a kotle na biomasu.
"Každá změna přináší obchod," prohlásil šéf Bilfinger Berger Roland Koch. Ten byl ještě nedávno jako premiér spolkové země Hesensko zapřisáhlým zastáncem jaderné energie a prodloužení životnosti německých atomových elektráren. Nyní jako předseda představenstva druhé největší německé stavební firmy spojuje podle Die Welt s jejich koncem velká očekávání.
Konkurent , který působí i v ČR, už dokonce nastínil své plány na poli energetiky. "Společně s finančními partnery chceme plánovat a financovat velké projekty, abychom je nakonec prodali finálnímu investorovi," uvedl šéf firmy Frank Stieler. už nyní patří k hlavním poskytovatelům stavebních prací a logistických služeb na moři. Disponuje dvěma speciálními plavidly, pomocí nichž může ukotvovat větrné elektrárny až do hloubky 50 metrů.
V příštím roce chce společnost podle Stieler získat ještě jednu takovou montážní loď, aby byla schopna ročně instalovat až 80 turbín, což podle něj přinese zisk 500 milionů eur za rok (12,2 miliardy Kč). Odborníci z branže odhadují, že zakázky jen na stavbu mořských větrných parků do roku 2020 dosáhnou celkové výše přes 30 miliard eur.
Mezi 20 a 30 miliardami eur se pak podle nich budou pohybovat investice do výstavby nových přenosových sítí. Němečtí politici sice ještě nerozhodli, zda dají přednost podzemní nebo nadzemí variantě jejich vedení, pro obě je ale podle Die Welt v Německu dostatek specialistů. by například mohl těžit ze zkušeností svého hlavního akcionáře, španělské společnosti ACS, jejíž dceřiná firma Cobra vybudovala velkou část vysokonapěťových sítí ve Španělsku. Podílet by se mohl rovněž na demontážích odstavených jaderných elektráren, protože jich většinu stavěl.
Do budování nových větrných parků na moři i na pevnině stejně jako uhelných a paroplynových elektráren se chce zapojit také Bilfinger Berger. "Kromě turbín a generátorů umíme u elektráren postavit všechno," tvrdí sebevědomě Koch. Aby společnost rozšířila portfolio své nabídky, chystá se převzít i blíže neupřesněnou českou firmu se 170 zaměstnanci, která se specializuje na stavbu součástí kombinovaných plynových elektráren a kotlů na biomasu.
Ale nejen velcí hráči mají z obratu německé energetické politiky profitovat. Svaz německého stavebního průmyslu (HDB) vidí šanci také pro střední firmy. "U budoucích zakázek se dostane i na velké množství subdodavatelů z druhé řady," domnívá se Heiko Stiepelmann z HDB. Sumy, na které by si mohli přijít, si netroufl odhadnout. "Budou ale obrovské," poznamenal.