Bundesbank varuje před přeměnou EU v "transferovou unii", Merkelová v "dluhovou unii"

Německá centrální banka - Deutsche Bundesbank - dnes důrazně varovala před přeměnou Evropské unie v "transferovou unii" a upozornila, že červencová dohoda ze summitu eurozóny jde právě tímto směrem. Německá kancléřka Angela Merkelová potom obavou o transformaci v „dluhovou unii“ zdůraznila opozici vůči snaze řešit dluhovou krizi zavedením společných evropských dluhopisů.

Bundesbanka je hlasitým odpůrcem vnější podpory zemím eurozóny v čele s Řeckem, které upadly do dluhové krize, a její kritika záchranných snah EU v dnešní zprávě je zatím nejostřejší. Dohoda z 21. července sníží pobídky vlád k vedení zdravých rozpočtů a oslabí disciplínu, uvedla banka v měsíční zprávě. Jednotlivé země by primárně měly dopady své nedisciplinované fiskální politiky nést samy a jejich důsledky by se neměly rozdělovat na ostatní členy měnové unie ani by se nemělo směřovat k transferové unii, uvedla banka.

Červencová dohoda, která umožňuje Evropskému fondu finanční stability kupovat na sekundárním trhu státní dluhopisy, míří podle Bundesbanky k transferové unii, v níž by finančně zdravé státy trvale financovaly ostatní. "Poslední dohoda znamená další velký krok směrem ke společné odpovědnosti za závazky a ke snížení disciplíny prostřednictvím kapitálových trhů," uvedla banka.

Dnešní slova německé centrální banky odpovídají nedávným činům jejího šéfa. Prezident Bundesbanky Jens Weidmann byl na srpnovém jednání ECB jedním ze čtyř členů rady Evropské centrální banky, kteří se postavili proti tomu, aby ECB začala nakupovat španělské a italské dluhopisy. Podle červencové dohody eurozóny by ECB měl v těchto nákupech nahradit záchranný fond eurozóny.

Na mimořádném setkání v Paříži se francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová minulý týden dohodli na dalších integračních krocích včetně vytvoření "ekonomické vlády", které směřují eurozónu k fiskální unii. V Německu však vládne velký odpor veřejnosti vůči krokům, které by Němce nutily platit duhy jiných zemí.

Toho si je vědoma i německá kancléřka Merkelová, která v poslední době dává jasně najevo nesouhlas Německa se zavedením společných evropských dluhopisů (eurobondů). „Eurobondy jsou zcela špatnou odpovědí na současnou krizi,“ řekla kancléřka v rozhovoru pro ZDF. „Vedou nás do dluhové unie, ne do unie stability,“ dodala.

Merkelová se dnes následně ještě nechala slyšet, že odolá tlaku trhů na zavedení eurobondu a navíc vidí i technické problémy. Byla by nutná změna smluv Evropské unie, což by „trvalo roky“, upozornila německá kancléřka. Tento krok vedoucí ke společným půjčkám eurozóny může podle Merkelové přijít někdy v „daleké budoucnosti“, ale nikoliv nyní.

Proti společným dluhopisům vystupuje i druhá největší ekonomika eurozóny – Francie. „Eurobondy bychom si mohli představit na konci evropské integrace, ne na jejím začátku,“ řekl Sarkozy. „Měly by být vyvrcholením integrace,“ uvedl již po setkání s Merkelovou v minulém týdnu. Během tohoto víkendu potom italský ministr financí Giulio Tremonti prohlásil, že právě společné evropské obligace by mohly představovat možné řešení dluhové krize. Pro zavedení se nedávno vyslovil také britský ministr financí George Osborne, podle kterého si tato myšlenka zaslouží zvážení.

(Zdroj: ČTK, MediaFax, Bloomberg)