Aktualizováno Kdy stojí za to přestat zkoušet startovat zamrzlý motor, který nechce naskočit? Chce to další použití sytiče, nebo už je naopak motor „přechlastaný“? To jsou s trochou nadsázky otázky, které si v těchto dnech musí klást šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Přesně před rokem totiž při projevu v Jackson Hole naznačil využití dalšího kvantitativního uvolňování měnové politiky pro pomoc ekonomice. Dnes se od něho i přes neúspěch QE2 čeká další rozhazování peněz z vrtulníku. Ekonomické argumenty ale hovoří proti...
Pravidelný průzkum mezi šedesátkou vlivných ekonomů, akciových a dluhopisových stratégů provedený pro americký televizní kanál CNBC ukázal, že s blížícím se datem očekávaného projevu šéfa Fedu a prohlubujícími se ztrátami akciových trhů i důvěry v politiky roste přesvědčení, že QE3 bude. Ještě v červenci se pod tento výrok podepsalo 19 procent dotazovaných, zatímco v srpnu už to byla skoro polovina (46 procent). Jasný názor, že další kvantitativní uvolňování již Fed nedopustí, má přitom v současnosti jen 37 procent respondentů, oproti 68 procentům o měsíc dříve.
„Věříme, že Bernankeho projev z Jackson Hole bude obsahovat detailní diskusi o možném dalším uvolňování skrze nákupy aktiv ve velkém,“ živí víru trhu Zach Pandl, ekonom , a sám konstatuje, že „celá řada indikací naznačuje, že mnoho investorů s dalším QE počítá“. Ve stejném smyslu se včera vyjádřil i sledovaný investor Mark Mobius, když prohlásil, že Fed podporu ekonomiky nevzdal a investory nakonec dovede zpět na akciové trhy.
Pro šéfa Fedu se historie opakuje. Loni využil - dříve naprosto nesledovaného projevu - v Jackson Hole k oznámení blížícího se (nakonec listopadového) uvolňování měnové politiky poté, co trhy propadly o 17 procent. Dnes mají burzy od letošních květnových maxim za sebou podobně hluboký propad.
Samotný propad trhů však nemusí být pro americkou centrální banku bernou mincí pro rozhodnutí o dalším tisknutí peněz. Bernanke sám nedávno uvedl, že za pozitivum kvantitativního uvolňování měnové politiky považuje zvyšování bohatství Američanů skrze akciová portfolia, která drží většina z nich. Vede totiž k lepší náladě investorů a ochotě přilít do systému i něco ze svých úspor. Na druhou stranu však nelze nezopakovat riziko rostoucích inflačních očekávání a s nimi i cenových hladin samotných. Minimálně diskutabilní je i úspěšnost směřování peněz z tiskáren Fedu, růst cen komodit a hotovostních polštářů, který byl konstatován po poslední 600miliardové vlně jménem QE2, totiž za příliš konstruktivní pro ekonomiku považovat nelze.
Pod tíhou těchto argumentů by se proto investoři měli připravit i na možnost, že k dalšímu kolu kvantitativního uvolňování vůbec nedojde. Včerejší úvodní rally na Wall Street byla podle ekonoma Nouriela Roubiniho založená na očekávání další akcie „vrtulníkového Bena“. „Pokud k tomu nedojde, čeká trhy strmý pád,“ uvedl Roubini.
„Zcela zřejmě je tu zaděláno na zklamání,“ říká také Dave Lutz, šéf amerického brokera Stifel Nicolaus a doporučuje, aby lidé do konce týdne uzavřeli některé ze svých krátkých pozic pro minimalizování případných ztrát. Velcí hráči podle něho sice na tuto „vysoce volatilní událost“, která nás čeká v pátek od 16:00 SELČ, žádné velké pozice neberou, ale jsou připraveni rychle zareagovat.
Existuje však i černobílé řešení pro Bernankeho dilema. Jednou z možností by mohl být pokus o „stlačení výnosové křivky“ - tedy prodej dluhopisů s krátkou splatností pro financování nákupu dluhopisů s delší splatností. Došlo by tak ke snížení dlouhodobých úrokových sazeb a podpoře investic a navíc by si Fed pročistil svou rozvahu. „Vidíme dva hlavní důvody pro možnost upřednostnění změny struktury rozvahy Fedu.. šlo by to brát jako první krok a při dostatečně agresivním využití může mít tato akcie citelný dopad,“ soudí Zach Pandl, ekonom .
(Zdroj: AP, Bloomberg, Forbes, Goldman Sachs)