Vláda se na svém dnešním zasedání po dlouhých debatách dohodla na podobě daňové reformy. Stravenky již nebudou daňově zvýhodněné, ale ministři se na druhou stranu shodli na zavedení daňového bonusu, který má být spravedlivou náhradou. Paušál nahrazující stravenky bude ve výši 3000 korun ročně, což je 250 korun měsíčně. Je to výše, kterou navrhoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
"Daňový bonus bude mít stejný princip jako u slevy na dítě. Když bude mít člověk nulovou daňovou povinnost, dostane finanční náhradu ve formě negativní daně, tedy ve formě příspěvku," upřesnil Mediafaxu nejmenovaný zdroj. Toto opatření by podle něj mělo být spravedlivou náhradou pro všechny dotčené.
Proti zrušení zvýhodnění stravenek byl poslanecký klub Věcí veřejných. Podle informací od vicepremiérky Karolíny Peake (VV) byly Věci veřejné úspěšné částečně. Jmenovala jednotné odvody z hazardu ve výši 20 procent a osvobození drobných akcionářů od daní z dividend. Ještě ve sněmovně má podle ní doladěna jasná úprava podoby podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Další novinkou by mělo být zrušení 15procentního danění takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje kromě platu i pojistné odvody. Zaměstnanci by se místo toho měli vrátit k placení daně z hrubého příjmu, tedy systému platnému do roku 2008. Sazba daně z příjmu bude 19 procent.
Změny na daních nepotěší lidi, kteří využívají odpočty úroků z úvěrů na vlastní bydlení. Zatímco dosud si zájemci, kteří měli úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku, mohli odečíst od základu daně ročně až 300 tisíc korun za zaplacené úroky, nově se tato částka sníží na 80 tisíc. Ministerstvo rovněž nakonec navrhlo i zrušit daň z dividend. Původně úřad navrhoval zachování daně z dividend s tím, že firmy budou mít slevu na dani.
Odvody zaměstnavatele na veřejné pojištění jeho pracovníků a státní politiku zaměstnanosti nahradí jednotná daň z úhrnu mezd, která z nich bude složená. Na důchodové pojištění má jít, stejně jako dosud, 21,5 procenta hrubé mzdy, na veřejné zdravotní pojištění sedm procent a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 procenta.
U úrazového pojištění materiál počítá se dvěma variantami. První navrhuje jednotnou sazbu 0,4 procenta pro všechny. U druhé je podíl rozlišný, a to podle náročnosti jednotlivých povolání od 0,2 procenta u programátorů a bankéřů až do 3,58 procenta u horníků.
Daňová reforma by měla podle původních propočtů ministerstva financí mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by měla podle výpočtů MF na reformě uspořit řádově stokoruny měsíčně. Bezdětný zaměstnanec, jehož superhrubá mzda včetně odvodů činí 30.000 korun, podle MF odvede státu o 279 korun méně. S rostoucí superhrubou mzdou se rozdíl zvyšuje. Pouze bezdětný zaměstnanec se superhrubou mzdou 10.000 korun zaplatí více, a to o 51 korun. V případě zaměstnance se dvěma dětmi a manželkou bez příjmů a superhrubou mzdou 30.000 korun odvede o zhruba 500 korun méně.
Novinkou je to, že správu odvodu budou vykonávat finanční úřady, které peníze prostřednictvím jednotného inkasního místa přerozdělí jednotlivým příjemcům pojištění. Zaměstnavatelům skončí účtování s pojišťovnami. Navíc pro ně bude existovat strop, díky kterému budou moci tento odvod ročně počítat jen z 48násobku průměrného měsíčního příjmu průměrného počtu svých zaměstnanců.
Schválená podoba daňové reformy respektuje dohodu zachování logiky změn, kterou v úterý uzavřel ministr Kalousek se svým vládním kolegou, šéfem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem (ODS). Daňové zvýhodnění tak budou dál požívat investiční pobídky, potvrdil agentuře Mediafax přímo z jednání sám Kocourek.
Nová pravidla čekají podle balíku zákonů také hazard. Provozovatelé loterií by státu měli odvést 20 procent rozdílu mezi penězi získanými od sázkařů a vyplacenými výhrami. Původní návrh počítal s rozdílnou výší odvodu u loterií (50 procent), hracích automatů (20 procent) a kurzových sázek a her v kasinu (10 procent).
Většina nových pravidel by měla začít platit od 1. ledna 2013, nová loterijní daň už od roku 2012.
Hlavní změny v rámci reformy daní (původní návrh MF před zasedáním vlády):
- Vytvoření podmínek pro vznik Jednoho inkasního místa a harmonizace daně z příjmů fyzických osob s pojistným na sociální zabezpečení a s pojistným na veřejné zdravotní pojištění.
- Sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 procentech.
- Sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců, a to na 6,5 procenta.
- Nahrazení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnavatelů daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění.
- Zrušení konceptu superhrubé mzdy.
- Zrušení některých daňových úlev.
- Zrušení řady osvobození od daně z příjmů fyzických osob - u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků bude částečně kompenzováno novou roční slevou, která bude zohledňovat výdaje na dosažení příjmů.
- Zrušení daně z dividend.
- Zavedení nulového zdanění subjektů kolektivního investování a důsledného zdanění výplat ze systému.
- Zavedení povinné elektronické formy u vybraných podání.
- Sjednocení zdaňovacího období daně z příjmů fyzických osob a pojistných období pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění na roční bázi.
- Rozšíření uplatnění daňové informační schránky, která bude umožňovat jednoduchou komunikaci se správcem daně, včetně možnosti elektronických podání, která nebudou muset být opatřena elektronickým podpisem.
- Snížení obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty u osob povinných k dani z jednoho milionu Kč na 750.000 Kč.
(Zdroj: MediaFax, ČTK)