Aktualizováno Řecké finanční ústavy Alpha Bank a EFG Eurobank se sloučí, a vytvoří tak největší banku v Řecku i v celé jihovýchodní Evropě. Záměr už schválily správní rady obou ústavů. Sloučená banka bude mít aktiva kolem 150 miliard eur (asi 3,6 bilionu Kč), zhruba osm milionů klientů a vklady v celkové výši kolem 80 miliard eur. Fúze druhé a třetí největší banky v Řecku by měla pomoci zvýšit odolnost řeckého bankovnictví vůči dluhové krizi a hospodářské recesi.
Banky uvedly, že jsou schopny dosahovat vysokých multiplikačních efektů, neboť jejich aktivity se vhodně doplňují. Transakce se účastní i katarský státní fond, který je investorem v řeckém bankovnictví už více let. Katar bude mít ve sloučené bance podíl kolem 17 procent.
"Tato iniciativa ukazuje, že současná krize může být příležitostí ke strukturálním krokům, které podpoří jak finanční sektor, tak reálnou ekonomiku," poznamenal řecký ministr financí Evangelos Venizelos. "Účast Kataru vyšle na mezinárodní scénu poselství důvěry ve vyhlídky řecké ekonomiky," dodal. Banky ve společné zprávě poznamenaly, že chtějí hrát klíčovou roli v hospodářském oživení Řecka.
Alpha a Eurobank se sloučí prostřednictvím výměny akcií. Pak vydají novou emisi akcií v objemu 1,25 miliardy eur a konvertibilní dluhopisy za 500 milionů eur. Právě tyto cenné papíry nakoupí katarský investiční fond Paramount Services Holding Limited.
Řecká vláda a centrální banka už dlouho povzbuzují řecké banky ke spojování, které by jim pomohlo vydržet krizi. Řecké banky jsou nyní kvůli nedůvěře partnerů odstřiženy od evropského trhu mezibankovních úvěrů a jsou závislé na krátkodobých úvěrech od Evropské centrální banky.
Alpha Bank v únoru odmítla návrh na převzetí ze strany řecké bankovní jedničky National Bank of Greece (NBG) s tím, že navrhované podmínky jsou pro její akcionáře nevýhodné. Dnešní fúze zřejmě v řeckém bankovnictví vyvolá snahy o další podobné transakce. Mluví se zejména o zájmu NBG o čtvrtou největší banku Piraeus.
Burza v Aténách před oznámením fúze zastavila obchodování s akciemi obou bank. Když zákaz později uvolnila, akcie se vydaly prudce vzhůru a zpevnily o maximální povolený limit 30 procent. Akcie ostatních bank většinou přidávaly více než 20 procent. Index řeckých bank má však od začátku roku ztrátu kolem 55 procent a od začátku 2010, kdy se plně projevila dluhová krize, ztratil více než tři čtvrtiny hodnoty.
Alpha Bank i EFG Eurobank zároveň zveřejnily výsledky hospodaření za první pololetí. Oba ústavy skončily ve ztrátě, neboť byly nuceny vytvořit rezervy na řecké státní dluhopisy. Kdyby je nevytvářely, byly by v zisku. Ten by byl v případě Alpha Bank výrazně nižší, nicméně EFG Eurobank by jej prudce zvýšila.
Alpha Bank, což je třetí největší banka v Řecku, zaznamenala čistou ztrátu 524,8 milionu eur (asi 12,7 miliardy Kč). Pokud by neměnila státní dluhopisy, měla by zisk 14 milionů eur. To je meziroční propad zhruba o 64 procent. EFG Eurobank utrpěla čistou ztrátu 588 milionů eur (asi 14,2 miliardy Kč), bez výměny dluhopisů by ale měla zisk 76 milionů eur. Proti stejnému období loni to je nárůst o bezmála 53 procent.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Země tak čerpá tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Letos v červenci mimořádný summit v Bruselu dohodl, že Řecko bude čerpat nový úvěr ve výši 109 miliard eur. K pomoci Řecku ale tentokrát přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně řecké banky.