Aktualizováno Česká energetická společnost (769,5 CZK, 2,60%) a rakouský E.ON se mají podle analytiků (27,24 EUR, 2,35%) na co těšit. Vývoj na energetickém trhu jim bude podle odhadů banky nahrávat. Pozitivní je pro i návrh ministerstva životního prostředí počítající s přidělením emisních povolenek v letech 2013 až 2020 v hodnotě přes jednu miliardu eur výměnou za investice do ekologických technologií. Podle konkurence až moc...
„E.ON a budou profitovat z nižší produkční kapacity na evropském energetickém trhu, která zvýší spready i ceny elektřiny,“ uvedla v dnešní zprávě pro své klienty v návaznosti na energetickou politiku německé vlády počítající s úplným odklonem země od jaderné energetiky do roku 2022.
Podle zákona, který 1. srpna prezident Německa Christian Wulff zůstane natrvalo odstaveno sedm nejstarších jaderných elektráren spolu s poruchovým blokem v Krümmelu, které kabinet Angely Merkelové nechal dočasně vyřadit z provozu už po nehodě ve Fukušimě. Zbývajících devět reaktorů bude postupně utlumováno mezi lety 2015 a 2022. Místo nich chce v budoucnu ve větší míře využívat energii z obnovitelných zdrojů a paroplynových elektráren.
V druhé polovině srpna navíc padlo jedno z rizik pro ocenění akcií . Ministerstva průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí dosáhla vzájemné dohody na systému udělování části emisních povolenek elektrárnám zdarma i v letech 2013 až 2020. Stane se tak nadále výměnou za investice do ekologických technologií. Nenaplnily se tak obavy, že by vláda pro další období prosadila prodej emisních povolenek místo darování jako dodatečný zdroj příjmů rozpočtu.
Ministerstvo životního prostředí před deseti dny oznámilo, že hodlá výměnou za investice do zelených technologiív rozdat v letech 2013 až 2020 českým výrobcům elektřiny celkem 108,2 milionu emisních povolenek v odhadované hodnotě asi 1,9 miliardy eur. Energetická skupina ČEZ by za celé toto období měla získat 77,6 milionu emisních povolenek v hodnotě asi 1,35 miliardy eur.
Konkurenti si však podle deníku E15 stěžují na metodou vybranou v rámci návrhu MŽP pro výpočet přidělených emisních povolenek. Místo metody „benchmarkingu“, která vychází z množství emisí na jednotku výroby elektřiny, ministerstvo ale nakonec pro stávající energetické zdroje zvolilo metodu historických emisí – tedy „grandfatheringu“, kde důležitý příděl povolenek v letech 2005 až 2007. díky této metodě podle E15 dostane bezplatně větší díl emisních kreditů, než bylo dosud plánováno, zatímco menší hráči si pohorší.
„U naší elektrárny v Kladně dojde ke snížení bezplatné alokace o 34 procent, u elektrárny ve Zlíně asi o 45 procent, zatímco u elektráren skupiny dojde k navýšení bezplatné alokace o 32 procent,“ uvedl pro deník finanční ředitel firmy Alpiq Generation Jan Pulz. Mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková se brání, že díky grandfatheringu „se adresuje vysoký potenciál snižování emisí“ a že stejnou metodu používá i Polsko a další státy.
Času na boj proti návrhu MŽP pro distribuci volných emisních povolenek v letech 2013 až 2020 však již mnoho nezbývá. Vláda totiž musí plán do konce září schválit a poslat do Bruselu, právní bitva by mohlo ohrozit proces jako celek. Podle zdrojů E15 by však některé energetické firmy mohly požadovat od státu kompenzace.
(Zdroj: Bloomberg, E15, Deutsche Bank)