Německá vláda schválila rámcový návrh na rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Splnila tak jednu z klíčových podmínek k tomu, aby návrh do konce září schválily také obě komory parlamentu. V návrhu zákona, který se je základem souhlasného stanoviska se však píše, že peníze z fondu nesmějí být přímo využívány k rekapitalizaci strádajících bank.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové schválením návrhu odstartoval zhruba měsíční bitvu, v jejímž rámci bude muset přesvědčit skeptické zákonodárce, aby navrhovaným změnám nekladli odpor. Kritici jsou totiž přímo v řadách koaličních stran.
Na rozšíření záchranného fondu se na mimořádném summitu v Bruselu už v červenci dohodli lídři eurozóny. Záchranný fond EFSF by měl od října mít větší pravomoci, kterých bude moci využít za přesně stanovených podmínek. Bude se zřejmě moci například nakupovat státní dluhopisy a preventivně obstarávat úvěry zemím, které se ocitnou v potížích.
Pravomoci však podle návrhu německé vlády nemají být bez omezení. „EFSF může financovat rekapitalizaci finančních institucí pouze v případě, že daná země není v pozici, aby tuto operaci provedla z vlastních prostředků,“ říká doložka ministerstva financí v rámci návrhu německé vlády, který poputuje do parlamentu.
Evropské banky tak nebudou moci žádat Evropský fondu finanční stability o peníze nutné pro kritické navýšení vlastního kapitálu přímo. Návrh však nijak nezakazuje následné využití úvěrových linek pro jednotlivé členské země pro potřeby stabilizace bankovního sektoru.
Někteří členové koalice mají obavy, že Německo až zbytečně mnoho pravomocí předává Bruselu. Pohrozili proto, že budou hlasovat proti návrhu posílit pravomoci fondu. Bundestag, což je dolní komora parlamentu, bude o návrhu hlasovat 29. září, když v minulém týdnu došlo k odsunutí rozhodnutí o týden kvůli návštěvě papeže Benedikta XVI.
Konzervativní koalice kancléřky Merkelové a jejích křesťanských demokratů (CDU) má v Bundestagu 330 křesel z 620. Pokud bude proti návrhu hlasovat minimálně 20 koaličních zákonodárců, pak se bude Merkelová muset pokusit získat hlasy levicové opozice - sociálních demokratů a Zelených. Mohla by se tak ocitnout pod tlakem, aby buď rozpustila parlament, nebo svolala předčasné volby. Pravděpodobnost takového vývoje je ale podle pozorovatelů poměrně malá.
Existují však obavy, že pokud bude Berlín trvat na tom, aby měl německý parlament na EFSF větší vliv, začnou se podobných privilegií dožadovat i další státy – podobně vznikl problém finských záruk za úvěry. To by patrně omezilo akceschopnost fondu, když bude zapotřebí rychle dohodnout pomoc některé ze členských zemí eurozóny.
Někteří konzervativní zákonodárci navrhují, aby mohl Bundestag v otázce využití EFSF dostávat konzultace. Hlavní rozpočtový expert Merkelové konzervativního bloku Norbert Barthle si myslí, že to by mohlo uklidnit rebely, kteří chtějí více pravomocí pro zákonodárce.
Slovensko, které dlouhodobě vystupuje jako kritik krizových řešení, by mohlo počkat s hlasování ohledně posílení efektivity Evropského fondu finanční stability (EFSF) až na ukončení tohoto procesu ve všech zemích eurozóny, uvedla před týdnem slovenská premiérka Iveta Radičová.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, MediaFax)