Největší přínos ze zavedení eura budou mít exportující podniky a nepřímo i jejich dodavatelé, kteří již dnes mohou poměrně přesně vyčíslit, o jaké částky přicházejí kvůli kurzovým rizikům, shrnul v online rozhovoru pro Patria.cz hlavní výhodu budoucího vstupu ČR do eurozóny národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek, mediálně známý jako „pan Euro“. Úvahy o termínu skutečného zavedení eura v ČR však označuje za čirou spekulaci, protože seriózní diskuzi vláda připustí až v okamžiku obnovení důvěryhodnosti eura a úspěšně probíhající konsolidace českých veřejných financí.
V návaznosti na dnešní výrok prezidenta Klause o potřebě Česka zajistit si trvalou výjimku z povinnosti zavést euro Dědek uvedl, že se jedná o výsostně politické téma, které je po technické stránce bezpředmětné – existují totiž jiné, bezproblémové postupy, jak euro nezavést. „Nejsem si jist, zda by česká vláda chtěla vyslat signál, že má s dodržováním principu (komplexního přijetí evropské legislativy již v rámci vstupu do EU) určité problémy“. Navíc o zavedení eura v ČR mají eminentní zájem zahraniční investoři, bez eura by tak naše ekonomika mohla ztrácet atraktivitu pro přímé zahraniční investice, dodal „pan Euro“.
Dědek mimo jiné zmínil slovenskou zkušenost se zaváděním eura, která by měla být využita v komunikační kampani v ČR s cílem přesvědčit veřejnost o výhodách eura a naopak rozptýlit některé nepodložené obavy. „Slovensko je země, která přijetím praktických opatření dokázala téměř vymýtit tzv. vnímanou inflaci,“ podotkl.
Trvající spekulace o možném vystoupení některé země z eurozóny či dokonce jejím rozpadu považuje Dědek za překvapivé vzhledem k tomu, že žádná problémová země o kroku neuvažuje. Ekonomové v těchto státech podle něj uvažují způsobem „naše problémy jsou velké, ale bez eura by byly mnohonásobě větší“.
Návrat Řecka k drachmě by nebyl podle Dědka řešením, přičemž průběh důsledků v takovém případě shrnuje následovně: „Nová řecká drachma by dramaticky znehodnotila, což by jenom zvýšilo reálné zahraniční zadlužení této země. Zkolaboval by řecký bankovní sektor, který drží dluhopisy řecké vlády, která by bez zahraniční pomoci nemohla zasáhnout. Řecká centrální banka by byla nucena chrlit peníze, což by zcela jistě vyvolalo hyperinflaci, která by znehodnotila úspory řeckých obyvatel. A právě kvůli tomuto riziku by asi nastal úprk úspor do zahraničí, což by byl poslední hřebík do rakve. Navíc, podotýká Dědek, „by teoreticky mohlo Řecko vystoupit z eurozóny bez otřesů pouze při obdržení další velké zahraniční pomoci, o čemž by byl jen těžko někdo ochoten uvažovat“.
Kompletní znění dnešního rozhovoru s Oldřichem Dědkem naleznete ZDE.