Maloobchodní tržby se v červenci meziročně snížily o 1,7 procenta. O měsíc dříve klesly o 3,3 procenta. Mzdy téměř stagnují v reálném vyjádření, objem spotřebitelských úvěrů klesá, míra úspor domácností se zvyšuje. Výsledkem je pokles spotřebních výdajů. Ani ve 3. čtvrtletí patrně tato část ekonomiky nepřispěje k růstu HDP. Zároveň lze očekávat, že jádrová inflace bude i nadále záporná.
Měsíční statistiky registrací nových i ojetých osobních a lehkých užitkových automobilů naznačovaly obrat a výrazné zvýšení tržeb. Růst tržeb z prodeje a oprav automobilů o 1,7 procenta je v tomto kontextu zklamáním. Ještě horší to je s prodejem pohonných hmot, kde došlo k reálnému poklesu o 3,0 procenta.
Překvapivě silný propad postihl prodej potravin, kde tržby meziročně klesly o 6,2 procenta. Od roku 2001, kde začíná časová řada, nikdy nedošlo k tak hlubokému propadu. Vysvětlit se dá snad jen tím, že domácnosti omezily nákupy méně zbytných potravinářských výrobků a substitucí dražších potravin levnějšími.
Nevedlo se ani prodejnám s drogerií a kosmetikou, kde tržby klesly o 2,6 procenta, nebo knihkupcům a papírnictvím, jejichž obrat se snížil o 4,4 procenta. Naopak stále poměrně rychle rostou tržby z prodeje oblečení a obuvi (7,3 procenta). Vypadá to, jakoby české domácnosti šetřily na jídle, ale nebyly ochotny uskromnit se při nakupování oblečení. Tento paradox může vysvětlovat rozdílný vývoj v různých socioekonomických skupinách domácností.
Maloobchod ukazuje, že i na začátku 3. čtvrtletí zůstává domácí poptávka, přesněji její spotřební složka, slabá. Nejenže nestagnuje, ale dále klesá. Nenachází totiž oporu v trhu práce, kde mzdy v reálném vyjádření stagnují, a míra nezaměstnanosti klesá jen velmi pomalu. Za poslední rok se snížila pouze o 0,4 procentního bodu. Zároveň se domácnosti chovají opatrněji, což se projevuje poklesem objemu spotřebitelských úvěrů. Za poslední rok objem těchto půjček klesl o 1,6 procenta.
Slabá poptávka drží při zemi inflaci. Použijeme-li jako měřítko poptávkových inflačních tlaků jádrovou inflaci abstrahující od vlivu změna daní, regulovaných cen a kolísání cen potravin a pohonných hmot, zjistíme, že česká ekonomika je již více než dva roky v deflaci. Za této situace jsou úvahy o zpřísnění měnové politiky ČNB zcela liché.