Aktualizováno Dolní komora španělského parlamentu dnes podle očekávání schválila ústavní reformu, která do základního zákona zařazuje limity rozpočtového schodku a veřejného dluhu. Příští týden budou podle agentury AFP o ústavní změně hlasovat senátoři a také u nich se čeká, že novelu podpoří. Španělsko je tak na cestě stát se první zemí, která vyslyšela francouzsko-německou výzvu z poloviny srpna, aby všech 17 členů eurozóny do léta 2012 zakotvilo ve svých ústavách stropy rozpočtových schodků.
Některé evropské země už podobný nástroj ve svých ústavách zakotvený mají, například Německo, Švýcarsko či Polsko. Dluhový strop platí také v USA, kde ale limit zákonodárci často zvyšují. Naposledy tak učinili před měsícem, kdy se jim tím na poslední chvíli podařilo zachránit stát před bankrotem.
Na návrhu se minulý týden shodly dvě největší španělské strany - vládní socialisté a opoziční lidovci -, takže konečné schválení se v Madridu zdá být předem zajištěno. Poslanci hlasovali pro návrh v poměru 316 ku pěti hlasům. Diskuse před hlasováním však byla velmi živá, protože malé strany reformu ostře kritizovaly, protože podle nich není nutná a je přijímána příliš rychle. Vyzvaly také k jejímu schvalování v referendu.
Po referendu v této otázce volaly i tisíce demonstrantů, kteří se proti reformě sešli ve čtvrtek večer v Madridu. Odsuzovali podle nich "diktát trhů". U budovy parlamentu dnes protestovaly desítky lidí za přítomnosti početných policejních sil. Hlavní odborové svazy vyzvaly k "velké demonstraci" v Madridu na 6. září, tedy den před předpokládaným hlasováním v Senátu.
Příslušný ústavní dodatek nebude obsahovat čísla. Bude ho ale doprovázet zákon, který určí strop rozpočtového schodku na 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a stanoví kritéria postupného snižování dluhu. Zákon začne platit v roce 2020.
Objem dluhu v poměru k HDP údajně nebude smět překračovat limity stanovené Evropskou unií. Podle takzvaných maastrichtských kritérií nesmí zadluženost země přesáhnout 60 procent HDP.
Španělsko je jednou ze zemí eurozóny, které jsou zadlužením a rozpočtovým schodkem postiženy nejvíce. Schodek by měl letos dosáhnout asi šesti procent a státní dluh skoro 69 procent HDP.
V současné době připravují zákon, jenž by vládě až pod hrozbou jejího rozpuštění zakázal výrazně zvyšovat státní dluh, slovenští poslanci. Diskutuje se o horní hranici 50 až 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Předložení zákona, který by se vedle hospodaření kabinetu měl vztahovat i na rozpočty obcí a měst, se na Slovensku očekává na podzim.