Spojené státy v roce 2009 vyčlenily 380 milionů dolarů (šest a půl miliardy korun) na rozvoj ukrajinské jaderné energetiky, aby omezily dlouhodobou závislost Kyjeva na Rusku. Informují o tom ukrajinská a ruská média s odvoláním na materiály serveru WikiLeaks, který v pátek zveřejnil kompletní tajnou korespondenci amerických diplomatických služeb. Podle serveru se Spojené státy vůbec snaží redukovat vliv Moskvy na Evropu, kam Rusko vyváží i značné množství plynu.
Média připomínají, že po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zůstalo Rusko hlavním dodavatelem jaderného paliva Ukrajině. Několik let se však snaží na ukrajinský trh prorazit americká společnost Westinghouse.
Z depeší dále vyplývá, že dokonce poté, co George Bushe mladšího v Bílém domě vystřídal v roce 2009 Barack Obama, který je vůči Moskvě zjevně vstřícnější, neustali američtí politikové ve snahách omezovat ruský vliv na postsovětské státy i další země Evropy.
V depeši, ve které se hovoří o vyčlenění 380 milionů dolarů pro Ukrajinu, američtí diplomaté také doufali, že v rámci programu Východní partnerství poskytne výhodné úvěry Kyjevu i Evropská unie. Projekt Východního partnerství, neboli spolupráce EU s některými postsovětskými státy, začal v roce 2009, kdy unii předsedala Česká republika. Podle mínění amerických diplomatů by měl Washington také pomoci Ukrajincům diverzifikovat energetické zdroje.
Téma snižování energetické závislosti evropských zemí na Rusku hrálo roli i v amerických diplomatických depeších z jiných zemí. Koncem srpna se na WikiLeaks oblevila i informace, že viceprezident USA Joe Biden za své návštěvy v Praze v roce 2009 k témuž nabádal Českou republiku.
"Neznepokojuje nás, nakupujete-li jadernou energii ve Francii nebo v USA, ale pokud ji kupujete v Rusku, musel bych zpochybnit váš úsudek," řekl podle citovaných depeší Biden tehdejšímu českému premiérovi Janu Fischerovi. Biden tehdy také doporučil, že pokud se Praha chce "odstřihnout od Ruska", má se při dostavbě jaderné elektrárny Temelín obrátit na Westinghouse.
Kromě toho z nově zveřejněných depeší vyplývá, že se západní země v letech 2009 až 2010 aktivně snažily vrazit klín do vztahů mezi Ruskem a Běloruskem ovládaným autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem.