Evropská komise chce, aby Evropská unie kvůli zajištění energetické bezpečnosti vystupovala v energetických otázkách jednotněji. Členské země by tak podle dnešního návrhu komise měly mít povinnost informovat partnery v unii o tom, když budou dojednávat záležitosti týkající se energetiky se státy mimo unii, a to před začátkem či po vyjednáváních. V některých případech by navíc mohla komise za určitých podmínek podle těchto návrhů vyjednávat dohody za národní vlády.
Celkovým cílem je podle komise posílení vyjednávací pozice členských států vůči nečlenským zemím unie a také zajištění bezpečnosti dodávek energií, dobré fungování vnitřního energetického trhu a vytvoření právní jistoty pro investice.
Komise podotkla, že podíl energie dovážené do EU stále roste. Například u ropy je to nyní zhruba 80 procent a u plynu více než 60 procent. Rozhodnutí jednotlivých zemí "sedmadvacítky" a jejich dohody s mimounijními státy mají či mohou mít významný dopad na rozvoj energetické infrastruktury a dodávek do EU jako celku, míní EK.
"Zájmy EU musí být ve vztazích s tranzitními státy i zeměmi produkujícími energie lépe podporovány," uvedla komise v prohlášení.
"Ti, kdo jdou proti nám, oslabí," vysvětlil komisař Günther Oettinger potřebu jednotného postupu a strategie v energetice. "Tento přístup vyžaduje zlepšení vnitřní koordinace tak, aby EU a její členské státy jednaly společně a mluvily jedním hlasem," podotkl.
Komise zdůraznila, že podle ní se musí státy navzájem informovat o dohodách v oblasti energie. "To se týká i dohod, které jsou ještě předmětem jednání," podotkla komise. Komise by pak mohla dát stanovisko k tomu, zda jsou takové dohody v souladu s právem a cíli EU v oblasti bezpečnosti dodávek.
Mělo by to také znamenat, že by Evropská komise mohla být v některých případech zapojena přímo do vyjednávání smluv.
"Energetické dohody se třetími zeměmi by mohly být projednávány také na úrovni EU v případech, kdy je to nutné pro dosažení klíčových cílů EU," uvedla komise. Jako příklad uvedla třeba dohodu o plynovodu přes Kaspické moře s Ázerbájdžánem a Turkmenistánem.
Agentura Reuters už předem na základě toho, co o návrzích proniklo ještě před dnešním zveřejněním do médií, napsala, že některé soukromé společnosti plány na to, aby komise mohla vést vyjednávání, kritizovaly. Zejména se tak stalo v kontextu plynovodu Nabucco. To je komisí podporovaný projekt pro snížení závislosti na ruském plynu tím, že se přivede z oblasti Kaspického moře a Střední Asie.
Od diplomatů navíc už zazněly hlasy, že je možné očekávat, že návrhy komise vyvolají v řadě členských zemích problémy. Právě ty by je ke vstupu v platnost musely schválit.
Komise o zvyšování energetické bezpečnosti EU hovoří zejména v souvislostmi z počátku roku 2009. Tehdy se některé země EU ocitly uprostřed třeskuté zimy bez dodávek plynu. Mohl za to spor sporu Ruska, což je hlavní exportér plynu do EU, s Ukrajinou, přes níž do Evropy proudí významná část ruského plynu.