Nevšední pokus o shrnutí situace v eurozóně provedl Michael Cembalest z . V následujícím obrázku zobrazil za pomoci svého devítiletého syna dvanáct hlavních zájmových skupin a institucí, které se na sebe vzájemně snaží přehodit náklady pomoci zadluženým evropským zemím a případně pomoci bankám. Šipky znázorňují, kam by nejraději daná entita tyto náklady přesunula:
1. Toreador a jeho společníci v první skupině reprezentují Španělsko, Itálii a zbytek periferie eurozóny.
2. Tři muži s helmami, štíty a středověkými zbraněmi zobrazují CDU, CSU a FDP, tedy německé politické strany.
3. Modrobílý námořník je tu za Finsko.
4. Žena s velkou mrkví a její přítel s lopatou reprezentují sociální demokraty a zelené.
5. Bůh Wotan představuje Bundesbanku.
6. Prasátko zastupuje MMF.
7. Šedovlasý bankéř symbolizuje ECB.
8. Chlápek s červenou vestičkou je za Polsko.
9. Umělci představují Francii.
10. Rozzlobený šéfkuchař, uklízečka, pilot a další ze skupiny v dolním levém rohu jsou daňovými poplatníky v zemích jádra eurozóny.
11. Vojáci Impéria reprezentují Evropskou komisi a radu ministrů financí eurozóny, v jejichž čele stojí Jose Manuel Barroso a Jean-Claude Juncker.
12. Bankéř a jeho asistentka představují akcionáře a držitele dluhopisů.
Pokud se uvedený obrázek zdá být absurdní, stejně tak je absurdní víra v to, že nahromaděné veřejné a soukromé dluhy mohou být vyřešeny finančním inženýrstvím, píše Cembalest. Felix Salmon k tomu na svém blogu dodává, že rozdělovat Evropu na dvě části – jih, který chce peníze, od severu, který mu je nechce dát, je příliš zjednodušené. Je tu například ECB, která chce, aby se krize vyřešila fiskální cestou. A proti ní stojí všichni ostatní, kteří požadují, aby se přestala bát neexistující inflace a eurozónu pomohla zachránit tištěním eur.
Je tu také otázka ohledně toho, kolik by za pomoc měli zaplatit akcionáři bank, jejich věřitelé a držitelé vládních dluhopisů. Extrémní pozici zaujalo Finsko, které proti dalším úvěrům požaduje zástavy. Bundesbanka zase prosazuje bolestivé úspory a strukturální reformy v zemích, které zoufale potřebují růst. Dá se také říci, že evropská ekonomická unie neuspěla, protože neexistuje unie politická. Je proto jisté, že se nedočkáme toho nejlepšího řešení, jak o tom sní technokraté, píše Salmon.
(Zdroj: , blog Felixe Salmona)