Britské banky by měly oddělit své retailové operace od investičních. Předešlo by se tak riziku zhroucení bankovního sektoru, jaké hrozilo před třemi lety. Vyplývá to z doporučení, která dnes zveřejnila nezávislá komise jmenovaná před rokem ministerstvem financí. Banky by měly mít na realizaci radikálních reforem, které mají stát čtyři až sedm miliard liber ročně (114 až 200 miliard korun), čas do roku 2019.
Komise vedená někdejším členem měnového výboru centrální banky Johnem Vickersem navrhla, aby retailové bankovnictví, tedy bankovní služby pro jednotlivce a podniky, byly odděleny od investičních operací, které dostaly banky před třemi lety do problémů. Komise se tak neuchýlila k radikálnějšímu řešení, tedy k úplnému majetkovému oddělení retailového a investičního bankovnictví, jak například navrhoval ještě v opozici nynější ministr obchodu Vince Cable.
Britská média přesto dnes označují návrhy za radikální reformu a konzervativní deník The Daily Telegraph píše o "největších změnách za více než století".
Vickersova komise ve své závěrečné zprávě navrhuje, aby velké britské banky udržovaly základní ukazatel kvalitního kapitálu na deseti až 17 procentech procentech v poměru k aktivům. Globální "basilejská" pravidla požadují sedm procent. V případě menších bank má být tento požadavek mírnější.
Doporučení mají předejít podobné krizi, která před třemi lety vedla k tomu, že vláda musela desítkami miliard liber zachraňovat bankovní systém. Stát tak nyní vlastní 83 procent a 41 procent banky Lloyd's. Komise dnes uvedla, že záchrana bank byla v roce 2008 na místě, i když přišla poplatníky na hodně peněz. "Bylo to však mnohem méně, než by byly náklady na širší finanční krizi," uvedla komise, kterou nynější konzervativní vláda ustavila právě proto, aby stát nemusel banky již v budoucnu zachraňovat.
Vickersova komise odhadla, že reformy přijdou britské banky na čtyři až sedm miliard liber ročně. Budou však mít na jejich realizaci až do roku 2019, tedy delší dobu, než se předpokládalo.
Ministr financí George Osborne závěry komise podpořil. V rozhlasovém rozhovoru dnes uvedl, že by chtěl změny v bankovnictví prosadit ještě během nynějšího parlamentu, tedy do roku 2015.
Velké banky proti doporučením komise lobbovaly již od zveřejnění její předběžné zprávy letos na jaře a předpokládá se, že budou v tlaku pokračovat i nyní. Bankovnictví je pro Británii klíčový obor, když tvoří zhruba desetinu britské ekonomiky.
Současně jde ale o citlivé politické téma, protože banky jsou považovány za hlavní viníky ekonomické krize a následujících hlubokých rozpočtových škrtů. "Komise řešila velkou otázku, tedy způsob, jak hostit v Británii úspěšné banky, které jsou konkurenceschopné po celém světě a půjčují britským rodinám a firmám, ale současně, aby systém chránil nás daňové poplatníky, abychom neskončili s mnohamilionovým účtem, když se banka zhroutí," řekl Osborne.