Aktualizováno Maďarská vláda se po víkendových jednáních rozhodla ochránit své občany, kteří si nabrali hypotéky ve švýcarských francích, stanovením nižšího fixního kurzu forintu ke švýcarskému franku. Rozdíl mezi ním a aktuálním kurzem franku má jít dle potvrzení premiéra k tíži věřitelských bank. Odchodu těchto bank z Maďarska se vláda kvůli tomuto opatření neobává, uvedl Viktor Orbán, který vládní plán dnes představil v budapešťském parlamentu.
"Jde o jedno z opatření v rámci plánu na záchranu země," řekl Orbán. Součástí opatření bude podle něj také zjistit, kdo je zodpovědný za to, že si Maďaři mohli v dřívějších letech brát úvěry a hypotéky v zahraničních měnách zcela neomezeně, a "čí zájmy za tím stály".
Statisíce Maďarů propadají do dluhové spirály kvůli úvěrům, které si dříve brali ve švýcarských francích. Pro dlužníky, kteří by chtěli své dluhy ihned zcela splatit, by měl podle vládního plánu platit směnný kurz 180 forintů za frank. Dnešní kurz franku je 233 forintů, v době uzavírání úvěrů se kurz pohyboval mezi 155 a 160 forinty za frank. Tyto úvěry byly tehdy atraktivní kvůli nízkým úrokům, v současnosti ale nejméně 100 tisícům maďarských rodin hrozí, že přijdou o své domy a byty, na něž si půjčily.
"Rozdíl mezi stanoveným a reálným kurzem musejí nést banky," zdůraznil Orbán. "Nemám žádné obavy, že by zahraniční banky kvůli tomu Maďarsko opustily," dodal.
Zcela jiného pohledu je ale například rakouský ministr zahraničí Spindelegger, který nejnovější krok maďarské vlády označil za existenčně ohrožující pro rakouské banky včetně a Raiffeisen a je připraven obrátit se s žalobou na Evropský soudní dvůr. Rakouská ministryně financí Maria Fekter již maďarské straně zaslala oficiální protest. „Plán povede k okamžitým a hlubokým ztrátám v maďarském bankovním systému a představuje hrozbu pro stabilitu celého středoevropského finančního trhu a bankovního systému,“ uvedla ministryně v otevřeném dopise maďarskému ministru financí Matolcsymu. „Rezolutně odmítáme, který je útokem na právní bezpečnost, nikdy se v podobné podobě neobjevil v žádné ze zemí EU a je zlomením důvěry investorů ve fungující tržní ekonomiku a demokracii jako takovou,“ napsala dále ministryně.
Maďarská vláda jako součást opatření také vyhlásila boj lichvářům, kteří obdobně jako v jiných zemích východní Evropy půjčují sociálně slabým na často až stoprocentní úrok měsíčně a splátky vymáhají i násilím. Mezi jejich oběťmi jsou často i Romové. Vláda hodlá stanovit maximální roční úrok na 30 procent, vyšší bude trestným činem. Hodlá také centrálně určovat výši poplatků za vodné, stočné a odvoz odpadků, i když jsou tyto činnosti v rukách soukromých společností. Budapešť kromě toho hodlá jednat s EU o možnosti zavést na luxusní zboží DPH 35 procent.
Stabilizační zákon má zabránit dalšímu zadlužování Maďarska a jeho obyvatel. "Uvede do souladu penzijní systém, zdravotní pojištění, daňový systém a finance obcí," uvedl Orbán a vrátil se tak k prvnímu kontroverznímu kroku maďarské vlády, kterým byl konec soukromého spoření na penzi.
Stát podle něj současně vytvoří mnoho nových pracovních míst zahájením velkých investičních projektů v zemědělství a energetice.
(Zdroj: čtk, APA, Bloomberg, DPA)