Nezpochybnitelným rysem dění na finančních trzích posledních několika týdnů je monumentální absence trvanlivosti (téměř jakýchkoliv) agenturních zpráv. Jen v posledních čtyřech dnech jsme svědky tohoto jevu mohli být několikrát.
Nejprve se trhy vzepjaly na pozadí nepotvrzené zprávy, že kancléřka Angela Merkelová a prezident Nicolas Sarkozy vydají společné komuniké na téma "Řecko". Nebylo sice ani naznačeno, co by mohlo být jeho obsahem, ale zabralo to. Do půl hodiny se však na obrazovkách objevilo jak francouzské, tak německé dementi a bylo po legraci - trhy promptně vrátily to, co na základě tohoto nesmyslu přidaly.
O několik hodin později trhy opět ožily po zprávě, že italské autority (prý) jednaly o možnosti prodeje státních dluhopisů Číně. Investoři si to přebrali jako hotovou věc a jen stěží se o nějakou dobu později srovnávali s faktem, že šlo mnohem spíše o "přání otcem myšlenky", než o cokoliv konkrétního. Nelze samozřejmě vyloučit, že taková jednání kdesi v pozadí probíhají, ale reakce trhů na takto zkratkovitou informaci byla prostě neadekvátní.
Vrcholem - ne nepodobným konceptu Rádia Jerevan - byla včerejší informace o tom, že "rakouský parlament nepodpořil modifikaci záchranného fondu EFSF". V reakci na to se trhy promptně ponořily do "červených čísel" a měna euro začala oslabovat. O několik minut později si však kdosi moudrý celou zprávu "rozklikl" a zjistil, že jde o něco jiného. O to, že finanční výbor rakouského parlamentu nedoporučil hlasovat o modifikaci fondu EFSF, protože se prozatím nepodařilo získat dost hlasů "pro". Nic více a nic méně - šlo o prosté odložení. To je sice samo o sobě nepříjemné, nic to však neříká o šancích na úspěch nebo neúspěch daného hlasování. Netřeba dodávat, že trhy opět nabraly severní směr a odmazaly ztráty, které nabraly poté, co odmazaly ranní zisky. Skoro by se chtělo věřit tomu, že tyto zmatky nějaký poťouchlý editor dělá schválně...
Na seminářích, které jako Patria Direct pořádáme pro klienty, věnuji část přednášky nejčastějším chybám, které začínající (a často i pokročilí) investoři dělají. Hned třetí v pořadí je "obchodování na základě nadpisů a horkých zpráv". Po událostech tohoto týdne si nepochybně zaslouží příčku druhou...
Uprostřed všeho toho marasmu je tak více než nesnadné nalézt záblesky logiky a racionality. Nemalou mírou optimismu mě však naplnilo včerejší prohlášení čínského premiéra Wen Ťia-pao, který se na podzimní části World Economic Forum nechal slyšet, že evropské země by si měly nejdříve zamést před vlastním prahem a teprve pak jít škemrat o peníze do Číny. I když je více než jasné, že každým takovým prohlášením Čína sleduje zejména vlastní zájmy (na tuto šanci ostatně čekala několik stovek let), nikdo to prozatím neřekl jasněji. Panevropský bordel, kdy se k situaci v Řecku vyjadřuje do médií kdejaký náměstek kdejakého ministra je neudržitelný a naprosto chápu zdrženlivost (nejenom čínských) investorů. Pro ně je navíc mnohem výhodnější investovat přímo do konkrétních průmyslových, infrastrukturních nebo technologických projektů a nezatěžovat se ukládáním peněz do dluhopisů zajištěných maximálně tak dobrým slovem.
Existuje totiž jedno staré čínské přísloví - "Než půjdeš zachraňovat svět, projdi si třikrát vlastní dům". Současná "dluhová" krize je totiž "dluhová" jenom naoko. Ve skutečnosti jde o krizi odpovědnosti za sebe sama, svá rozhodnutí, svoji budoucnost a svůj život. A při vší úctě...tohle za nás Čína nezařídí...
Ať se k Vám trhy chovají hezky!