Česká republika a další členské země Evropské unie ze střední a východní Evropy neplatící eurem jsou podle dnešního vydání německého deníku Süddetusche Zeitung (SZ) nespokojeny se současnou situací v EU. Konkrétně jde o to, že o budoucnosti společné měny se podle nich rozhoduje jen v Bruselu, v Paříži a v Berlíně. Obávají se tak rozdělení unie na dva tábory. Své stanovisko nespokojené státy ladily na schůzce počátkem týdne, napsal list.
Před dnešní neformální schůzkou ministrů financí zemí EU v polské Vratislavi se podle SZ sešli zástupci České republiky, Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Litvy a Lotyšska, aby se dohodli na společném postupu. Nejmenovaný bruselský diplomat listu řekl, že tyto státy chtějí před příštím summitem EU, který se má konat v polovině října, předat prezidentovi sedmadvacítky Hermanu Van Rompuyovi společný dopis, v němž vyjádří své obavy z toho, že za současné konstelace budou odsunuty na druhou kolej.
Podle SZ se jim nelíbí ani plány německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na vytvoření takzvané ekonomické vlády eurozóny pod vedením Van Rompuye, který by tak byl "dvojitým prezidentem". Tato změna by se podle nich měla odehrát bez vlivu států, které mají do měnové unie teprve vstoupit.
"Když jsme přistupovali k EU, podepsali jsme také smlouvu o přijetí eura," cituje SZ nejmenovaného diplomata z východní Evropy. Tamní vlády podle něj chtějí mít rovněž právo do vnitřního fungování eurozóny mluvit. "Nakonec tam budeme muset také vstoupit," připomněl tento diplomat.
"Debata o budoucnosti eurozóny se nemůže omezovat jen na země, které nyní společnou měnu mají," citoval v úterý list Rzeczpospolita polského státního tajemníka pro evropské záležitosti Mikolaje Dowgielewicze. Poláci se se zástupci zemí, které si doposud zachovaly své národní měny, v pondělí radili o tom, jak by mohli ovlivnit rozhodování o budoucnosti eurozóny. Tyto schůzky se mají opakovat. Švédsko, kde se zatím platí korunou, se k iniciativě připojit nechtělo.