Po pádu železné opony byl ruským firmám na trhy východní Evropy vstup zakázán. Převažovaly pocity nevraživosti a navíc se nacházely v takovém stavu, v jakém si akvizice nemohly dovolit. Společnosti z Německa, Rakouska a dalších západoevropských ekonomik se naopak do těchto zemí hrnuly.
Situace se ale změnila. Hodnota ruských akvizic se za poslední tři roky vyšplhala na 2,8 miliard dolarů, za předchozích sedmnáct let přitom dosáhla jen 2,4 miliard dolarů. Například největší ruská banka Sberbank v červnu schválila nákup devíti poboček rakouské Oesterreichische Volksbanken situovaných v zemích východní Evropy, hodnota transakce dosahuje 645 milionů eur. Druhá největší ruská banka VTB koupila 29. srpna majoritní podíl v bulharské státem vlastněné tabákové společnosti za 100 milionů eur.
Ruské železnice, které provozují nejdelší drážní síť na světě, zase podaly nabídku na koupi železničního nákladního přepravce v Polsku, zájem mají i o akvizici na Slovensku. Polsko od roku 1989 ruské investice odmítalo, nyní je společnost TNK-BP jedním ze zájemců o většinový podíl v Grupa (26,78 PLN, -2,08%). A polský premiér Donald Tusk říká, že ruské investice by neměly být odmítány z ideologických důvodů, i když „určitá opatrnost“ je na místě. Někteří z jeho protivníků ale zůstávají silně protirusky zaměření.
Obavy zemí z východní Evropy podporuje to, že již nyní jsou na Rusku závislí v oblasti dodávek zemního plynu. Bohatství ruských společností se však stává mocnou silou. VTB a Sberbank v posledním čtvrtletí vykázaly rekordní čistý zisk, společnost TNK-BP v červenci ohlásila, že čeká rekordní celoroční zisk. Celkově zisky nefinančních firem v Rusku v první polovině tohoto roku vzrostly meziročně o 43 %. Simon Quijano-Evans, hlavní ekonom pro Evropu, Blízký východ a Afriku v (4,97 EUR, -6,62%) se domnívá, že „čím větší bude zahraniční aktivita ruských firem v regionu, tím nižší bude politický šum“.
(Zdroj: Businessweek)