V létě, kdy už bylo zvýšení sazeb na obzoru, se situace ve světě změnila dost výrazně na to, aby takové úvahy vzaly za své. Značné zpomalení hlavních ekonomik kombinované s novou vlnou dluhové krize už přináší i zhoršení výhledu. A jak je všeobecně známo, česká ekonomika je velmi otevřená a dění v eurozóně bude následovat.
Zhruba ve stejné době začaly chodit nepříznivé zprávy o kondici domácí poptávky – maloobchod klesá, dovozy výrazně ubraly na růstovém tempu. Zahraniční obchod stále vykazuje slušné přebytky, které táhnou ekonomiku vzhůru. Doposud ale nedokázaly tyto příjmy nastartovat růst domácí poptávky a při horších vyhlídkách pro eurozónu klesá šance, že se tak výhledově stane.
České HDP ve druhém čtvrtletí rostlo minimálním tempem. Ekonomika ještě nedohnala ztráty z recese roku 2009 a už znovu zpomaluje. Jinak řečeno, růst se dostal pod potenciál, čímž se znovu rozevírá mezera výstupu, která se po recesi ještě nestačila zavřít. Domácí poptávka nestihla zesílit natolik, aby začala táhnout vzhůru inflaci. Celková inflace v posledních třech letech jen výjimečně překročila 2procentní cíl, jádrová inflace (korigovaná bez pohonných hmot) je přitom už dva roky záporná.
Inflaci bude v příštím roce táhnout nahoru hlavně zvýšení DPH. Riziko představují také potraviny a komodity, které mohou působit skrze vyšší náklady. Ani na jeden z těchto faktorů ale není důvodem pro změnu měnové politiky. Tím by byl až druhotný vliv na inflační očekávání, který však při pomalém růstu ekonomiky a stále relativně nízké inflaci asi nebude velký. Navíc při slábnoucí globální poptávce klesá pravděpodobnost velkých cenových šoků směrem vzhůru u energetických či průmyslových surovin. Potraviny rizikem zůstávají, citlivost na růst ekonomiky je zde menší.
Tlumit inflaci a brzdit českou ekonomiku tedy v současnosti není třeba. Ostatně, to částečně zařídí fiskální politika. S daným cílem pro deficit a horšícím se výhledem HDP jsou další škrty v rozpočtu pravděpodobné.
Co se týče koruny, její kurz je asi o 1,5 procenta slabší než předpokládá prognóza ČNB. Rozdíl ale nepovažujeme za nijak zásadní. Navíc je kurz vychýlen tím lepším směrem, kdy uvolňuje měnové podmínky a spíše pomáhá ekonomice. Vychýlení opačným směrem by byl větší problém.
Novou prognózu ještě bankovní rada nebude mít k dispozici. Ve vztahu k té stávající zřejmě bude konstatovat posun rizik protiinflačním směrem - v nedávných komentářích bankéřů se takové zmínky objevily. Současná prognóza předpokládá růst sazeb od přelomu roku, tento termín ale už není aktuální. Podle našeho odhadu by sazby mohly jít nahoru až ve třetím kvartále příštího roku. Ještě zhruba rok tedy mohou zůstat stabilní. Úvahy o uvolňování měnové politiky jsou zatím předčasné, tato možnost se ale může dostat na stůl, pokud uvidíme další snížení výhledu hlavních ekonomik.
Celou analýzu si mohou klienti Patria Plus stáhnout v PDF formátu ZDE...