Pokud "trojka" mezinárodních věřitelských institucí Řecku neuvolní novou část záchranného úvěru, pomůže tím politickému střetu v Řecku mezi těmi, kdo těží z nabobtnalého a krachujícího státu, a všemi ostatními, kteří jim to musí platit. Uvedl to dnes britský list Financial Times; podobný názor mají někteří řečtí komentátoři a politici.
Až dosud bylo Řecko a eurozóna vykreslovány jako cestující na jedné potápějící se lodi. Evropa tak dávala Aténám peníze ze strachu z následků řeckého bankrotu pro celou unii a Řecko jejího strachu využívalo ke zlepšení úvěrových podmínek. Podle listu však nyní vznikla příležitost zajistit, aby Řecko přestalo svalovat své potíže na věřitele a jejich drastické podmínky, a zjistilo, že nese svou vlastní zodpovědnost.
Inspektoři EU a Mezinárodního měnového fondu nyní jednají, zda Řecku uvolní dalších osm miliard eur z loňského záchranného balíku, bez nichž zemi počátkem října dojdou peníze. Poté však až do prosince Řecko téměř nic splácet nemusí. Atény by tak v říjnu nemusely vyhlašovat bankrot, protože mohou peníze na nejbližší splátku vzít z platů státních zaměstnanců a příjemců státních dávek, píše list.
"Trojka" tak může věrohodně hrozit, že tři měsíce žádné peníze neuvolní, a pokud Atény nesplní sliby, měla by to i udělat. Když pak řecký stát přestane vyplácet platy a penze a bude jasné, že zodpovědnost za to je čistě na Aténách, "může to řecké politiky konečně přimět k pohledu pravdě do očí", napsal FT v redakčním komentáři.
Podle listu se v té chvíli jasně ukáže, že zdaleka ne všichni Řekocé "jsou na jedné lodi". Jsou totiž rozděleni jednak na skupiny, které těží z nefunkčního státu a posouvají jej blíž k bankrotu - jde o státem chráněné a přeplácené profese, státní zaměstnance a sektory kontrolované agresivními odbory, a na druhé straně na většinu ostatních, "outsiderů". Ti musí platit náklady těchto privilegií a nyní v důsledku propadu ekonomiky a zvyšován daní nesou hlavní zátěž dlouho odkládaných úspor.
Omezit moc těchto zvláštních zájmů a tím i rozsah státu je možné a vláda slíbila věřitelům, že to udělá. Zatím ale k tomu nenašla odvahu a omezuje se pouze na výrazné, ale nedostatečné kroky ke snížení rozpočtového deficitu. Omezení státu a na něj přisátých zájmových skupin by však přineslo dlouhodobě velký užitek celé ekonomice, protože by to uvolnilo zdroje růstu a státu umožnilo získávat více za méně peněz, píše list.
"Řecko může být zachráněno jen lídrem, který poukáže na tento konflikt, přesměruje hněv veřejnosti na ty, kdo zneužívají nefunkční systém, a postaví se na stranu outsiderů," píše FT. Roznětkou k rozhodnému střetu může být právě neschopnost státu splácet domácí závazky. "Když politici postrádají odvahu, nejlepší pomocí je dloubanec," uzavírá list.
Řecký publicista Takis Michas v listu The Wall Street Journal poukázal na to, jak navzdory vládním proklamacím v Řecku k žádným strukturálním reformám nedochází. To už začíná být jasné některým komentátorům, kteří tak dospívají k názorům podobným komentáři Financial Times. "Zatímco v soukromém sektoru ztrácelo v srpnu práci více než 1000 Řeků denně, vláda zajistila státním zaměstnancům definitivu, aby nebyla ohrožena jejich privilegia," napsal tento týden komentátor listu Katimerini.
Přední řecký ekonomický analytiku Athanasios Papandropulos konstatoval, že vláda za poslední rok žádné státní zaměstnance nepropustila. "Jediné, co dělá, je to, že se snaží zvyšováním daní zlikvidovat soukromý sektor," uvedl. Navzdory slibům se neuskutečnila ani jediná privatizace, podle pozorovatelů proto, že politici nejsou ochotni vzdát se systému, v němž mohou plnit státní podniky věrnými straníky a získávat za to hlasy.
Bývalý vládní ministr Andreas Andrianopulos řekl, že mezinárodní věřitelé by měli dát jasně najevo, že to nejsou oni, kdo nutí Řeky platit vyšší daně, jak si v Řecku většina myslí. "Je to neochota řecké vlády propouštět státní zaměstnance, zastavit subvencování odborů a zavírat nefunkční státní organizace," citoval Michas exministra Andrianopulose.