Je čas, aby Německo opustilo eurozónu?

Hlavní poučení z krize v eurozóně je následující: Země, které do měnové unie vstoupí, musí brát vážně kritéria optimální měnové oblasti a reálný kurz. A centrální banky by měly brát vážně stabilizaci růstu nominálních výdajů. A nyní se objevuje ještě důležitější lekce: Vyhněte se vztahu, v němž má jedna strana dominantní pozici, kterou v minulosti zneužívala.

V případě eurozóny je takovým partnerem Německo. Jeho požadavky do značné míry dávaly tvar celé měnové unii i přesto, že představuje asi 30 % její ekonomiky. Tento nerovný vztah je patrný zejména nyní, kdy se zdá, že budoucnost eurozóny závisí na krátkodobých změnách vývoje v Německu. Jako příklad lze uvést rozhodování jeho ústavního soudu, rezignaci zástupce Německa v ECB Jurgena Starka, prohlášení Angely Merkelové o tom, že země eurozóny musí držet při sobě či dlouhodobý vliv Německa na ECB a vývoj její politiky. Z velkého počtu studií je totiž jasné, že ECB měla během posledních deseti let stabilizující vliv na německou ekonomiku, ale destabilizovala země na periferii.

Velmi názorně lze vliv politiky ECB pozorovat na vývoji nominálních výdajů relativně k trendu v Německu (první graf) a zbytku eurozóny (druhý graf).





Rozdíl je šokující. Nejenže jsou ve zbytku eurozóny nominální výdaje pod trendem, tato mezera se navíc zvětšuje. ECB se tak hrubým způsobem nedaří stabilizovat 70 % měnové unie. To by mělo eliminovat jakékoliv pochybnosti o tom, že Německo má přehnaný vliv na vývoj v eurozóně. A není to poprvé. Podobné to bylo v rámci Evropského monetárního systému, který navázal evropské měny na marku, načež německá centrální banka v roce 1992 utáhla politiku. Pro Německo to byl odpovídající krok, pro ostatní země ale ne.

Stále více se mi tak zdá, že řešením by bylo to, co navrhuje bývalý šéf německého svazu průmyslu Hans-Olaf Henkel. Rozdělit eurozónu do dvou bloků s tím, že euro by si ponechala unie středozemních zemí v čele s Francií. Pak by přišla devalvace, ale nebyla by snížena hodnota závazků v eurech. Riziko defaultu a bankovní krize by ovšem nevzrostlo, naopak. Německý blok by zavedl vlastní měnu a rekapitalizoval své banky, aby pokryly ztráty z eurových dluhopisů. Je pravděpodobné, že celkové náklady by byly nižší, než pokud by pokračoval status quo. A dlouhodobý přínos by byl mnohem větší. Možná přišel čas, aby Německo opustilo eurozónu.

(Zdroj: Blog Davida Beckwortha)