Rozhodnutí americké centrální banky (Fed) posunout průměrnou splatnost dluhopisů, které má v portfoliu, a hlavně reinvestovat výnosy hypotečních zástavních listů zpět do těchto nástrojů, podle analytiků americkou ekonomiku nijak zvlášť nepodpoří. Část expertů se ale domnívá, že Fed ještě neřekl poslední slovo a je možné, že si zatím jen připravil půdu pro další, mnohem výraznější podporu. K ní by jej mohla dovést špatná situace na trhu práce.
"Upřímně, skutečně nevidím, že to bude mít na ekonomiku nějaký výrazný dopad," poznamenal hlavní ekonom organizace Economic Outlook Group Bernard Baumohl. "Fed jen odvádí pozornost," dodal. Americké akcie po oznámení Fedu nejprve váhavě hledaly směr, pak ale zamířily prudce dolů. Ekonomové vidí příčinu v nepříznivém hodnocení ekonomiky, které Fed nastínil spolu s oznámením o nových podpůrných opatřeních.
Fed ve středu oznámil, že do konce června 2012 nakoupí dluhopisy amerického ministerstva financí v objemu 400 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) se splatností od šesti do 30 let. Žádné nové peníze na to ale nepoužije, nákup provede z výnosů, které získá prodejem dluhopisů ve stejném objemu, ale se splatností tři roky a méně.
Krok, k němuž Fed sáhnul, je agresivnější, než většina analytiků čekala. S posunem splatnosti investičních nástrojů se všeobecně počítalo, jeho rozsah je ale trochu větší, než se analytici domnívali. Překvapivé je ale rozhodnutí reinvestovat výnosy hypotečních zástavních listů. Fed si od tohoto kroku slibuje dlouhodobě nízké úroky.
Výprodej na burzách je ale kromě nepříznivého hodnocení ekonomiky i výsledkem nervozity, kterou trh nabyl. Ukázalo se totiž, že sama centrální banka si není jista, zda činí správně. Z deseti členů Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který o měnové politice v rámci Fedu rozhoduje, jich totiž tři s novým opatřením nesouhlasili. Podle nich taková opatření mohla počkat.
Fakt, že si šéf Fedu Ben Bernanke tuto podporu prosadil, podle některých pozorovatelů může naznačovat, že Bernanke se chmurných vyhlídek ekonomiky zalekl. Fed má už totiž za sebou dvě vlny takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, zkráceně QE, v jehož rámci pumpuje do ekonomiky peníze. Ani v jednom případě ale tato opatření ekonomice nepomohla. Pokud v něčem byla přínosná, pak jen v tom, že pomohla snížit úroky. Nezaměstnanost se ale nepohnula, stále se drží nad devíti procenty.
"Fed dělá, co může, aby podpořil poptávkovou stranu ekonomiky, a to v prostředí, kde všechno, co může udělat, není mnoho," řekl k oznámení Fedu profesor ekonomie na Trinity College v Hartfordu. Ekonomové mají obavy, že se Fedu nepodaří zlepšit trh práce a snížit nezaměstnanost, jak by chtěl. Pak nelze vyloučit, že Fed sáhne ke třetí vlně kvantitativního uvolňování. V bleskovém průzkumu, který si udělala agentura Reuters, s takovým vývojem už v příštích šesti měsících počítá asi třetina dotázaných ekonomů.
Právě špatná situace na trhu práce teď asi šéfa Fedu trápí nejvíc. Příští rok jsou v USA prezidentské volby, v nichž se bude o znovuzvolení ucházet nynější prezident Barack Obama. Má-li uspět, musí stav ekonomiky co nejvíce zlepšit, a hlavně zajistit nová pracovní místa. Bez součinnosti s Fedem se mu to ale podaří jen těžko. Fed za to nicméně čelí kritice, aby si zachoval nezávislost a nepodléhal politickým tlakům.