Dluhová krize vzniklá překotným růstem státních výdajů ohrožuje celý projekt evropské jednotné měny. Uvádí se to ve studii, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka. Studie, jejímž spoluautorem je odcházející hlavní ekonom ECB Jürgen Stark, doporučuje, aby členské země eurozóny, které nedodržují pravidla pro rozpočtové deficity a státní dluhy, ztratily právo rozhodovat o svých veřejných financích.
Studie je zřejmě nejdůraznějším vyjádřením obav členů vedení ECB o budoucnost eura a podle agentury Reuters je Starkovým "posledním výstřelem". Stark tento měsíc podal "z osobních důvodů" rezignaci na členství v řídícím výboru banky, podle zdrojů to však bylo na protest proti rozhodnutí ECB obnovit program nákupů státních dluhopisů. Stark v ECB nejvíce vyzýval politiky k přijetí a dodržování přísných rozpočtových pravidel.
"Výrazně zvýšená fiskální nerovnováha v eurozóně jako celku a katastrofální situace v jednotlivých členských zemích hrozí podkopat stabilitu, ekonomický růst a zaměstnanost, ale i samu udržitelnost EMU (Evropské měnové unie)," píše zpráva, kterou vedle Starka sepsali další tři ekonomové ECB. Banka studii označila za produkt jejích autorů a výslovně se k ní nepřihlásila.
Studie kritizuje neochotu členských zemí vzdát se ekonomické suverenity ve prospěch společné autority a pochybuje, zda poslední návrhy politiků v tomto směru budou dostatečné. Mimo jiné vyzvala k "zavádění finanční nucené správy tam, kde se adaptační programy odchýlí od vytyčené cesty".
Podle studie by rozpočty zemí, jejichž deficity překročí "bezpečné úrovně", měly být schvalovány na úrovni EU a země, které u schodků překročí hranici tří procent hrubého domácího produktu, by měly být automaticky dostat pokuty. Přísná pravidla takzvaného Paktu stability a růstu při zakládání eurozóny prosazovalo Německo a zejména právě Stark. V prvním desetiletí existence eurozóny však byla pravidla pod tlakem Německa a Francie, které se dostaly do ekonomických potíží, výrazně zmírněna.